Video: Hasičská Praga AN: Hoří, má Andulko!

Z redakční fotky Světa motorů v posledním vydání roku se stává tradice. Jenže když jsme se loni setkali v Ústí nad Labem u nejdelší škodovky na světě, co to letos mohlo trumfnout? Hledání tak začalo už na podzim a díky nadšení Sboru dobrovolných hasičů v Českém Brodě a tamního pivovaru Noveta (mimochodem zase tam plánují obnovit produkci piva) jsme se sešli u ojediněle zachované hasičské Pragy AN z roku 1929. Unikátní je tím, že nejde o nablýskaného veterána, ale plně funkční stroj v rukách původních majitelů a v původním stavu z roku 1932, kdy byla zakoupen. Dokonce ani nikdy nezažil nehodu.

No nedivte se, že měl fotograf těžkou práci – jeden kolega chtěl mrknout pod kapotu, dalšího zajímalo, jak fungují vyklápěcí směrovky a třetí zase zvědavě prohlížel nečekaně objemný zavazadlový prostor pod podélnými lavicemi.

Jen pro štíhlíky

 Českobrodští dobrovolní hasiči jsou na svou nejstarší členku Pragu AN právem hrdí a nikdo jí neřekne jinak než Andulka. Děti i dospělí návštěvníci jí ale často říkají Máňa, podle podobnosti s autem z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny.

 U požáru byla naposledy v roce 1963, ale to neznamená, že by od té doby zahálela. Maskot českobrodských „dobráků“ se pravidelně ukazuje na jízdách hasičských historiků. V letošní sezóně najezdila Andulka 700 km s jedinou závadou, kdy se ucpal neoriginální palivový filtr – karburátory jsou plněny samospádem, takže by je kdejaká nečistota ucpala. Stačilo ho vyhodit a auto zase fungovalo.

 Za volant si nemůže sednout jen tak někdo. „Musím držet dietu,“ směje se Miloslav Okleštěk, který jí řídí poslední tři roky. Vklínit se za objemný volant umístěný pěkně postaru napravo totiž není práce pro tlouštíky. A když už se vám to podaří, musíte pořád myslet na specifika ovládání - spojka nalevo, brzda napravo, plyn uprostřed. „Jakmile si sednu, hned si to automaticky vybavím a nikdy jsem se nespletl,“ říká šofér.

 Ubrzdí všechno, ale…

 I přes pouhých třicet koní výkonu z benzinového dvoulitrového čtyřválce vyjede prý Andulka kopečky i na nejvyšší, čtvrtý rychlostní stupeň. „Teď ale dlouho stála, tak škube a musel jsem na dvojku,“ říká řidič a vypočítává, postup předstartovní procedury: zkontrolovat náplně, světla, pneumatiky, pustit benzin, který trubičkou zateče až pod svíčky, a pak se může startovat. Andulka chytá na první škubnutí elektrického startéru. 

 Maximální rychlost činí 55 km/h, ale jezdí se s ní přesně 45 km/h, kdy prý motor bez silentbloků na čtvrtou rychlost nejméně vibruje. „Brzdy jsou mechanické a na poměry dnešních aut brzdí velmi špatně,“ říká Miloslav. Na brzdění motorem se spoléhat nelze kvůli jeho nízké kompresi, ale s pomocí pásové ruční brzdy na zadní kola a vzhledem k nízkým rychlostem prý ubrzdí všechno.

Postaru natvrdo

 Jízda s vozem je zážitek. Velký komfort kovového rámového podvozku s listovými pery nečekejte, přestože dostala pragovka tehdy inovativní disková kola s pneumatikami místo dosavadních loukoťových s gumovými obručemi. „Na ráfky přesně pasují rozměry pneumatik z Avie,“ říká Miloslav Okleštěk a dodává, že se přesto snaží výtlukům vyhýbat a čepy podvozku musejí pravidelně mazat.

 Při pohledu na kožené řemínky na podélných lavicích jsme si hned vybavili němé filmy, kde hasiči v zatáčkách padají z podélných lavic a zase naskakují cestou k zásahu. Nejhorší to měli ti dva poslední vzadu, kteří museli mít nohy na blatnících. S tím souvisí i jediný neoriginální prvek na voze - nerezové plechy na původní dřevěné podlaze, která trpěla okopáváním.

 Děkujeme Lídě Voslářové, starostce SDH Český Brod, za ochotu a nadšení. Pivovaru v Českém Brodě a Miloslavu Okleštěkovi za výdrž, kdy musel s vozem bez posilovače řízení, mechanickými brzdami a nesynchronizovanou převodovkou popojíždět na centimetry kvůli hledání nejpříhodnějšího záběru.