Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

Jak se jezdí v Peru: Hromadná je základ

Jak se jezdí v Peru

Fotogalerie

25 fotografií

Mít soukromé auto znamená v jihoamerickém Peru luxus. Většina obyvatel se přesouvá pomocí veřejné dopravy na třech, čtyřech a více kolech. Přidali jsme se k nim a procestovali celou zemi.

Chuť projet obří Peru autem nás brzy přešla. Půjčovné tisíc korun na den, denní limit 200 km a litr benzinu za 30 korun, to by byl drahý špás. Vzpomínáme na Omán s taxou 5,90 Kč/litr.

Nákladné pohonné hmoty, ceny vozů srovnatelné s Českem, ale platy nepřesahující v přepočtu 10 000 Kč – to jsou důvody, proč běžný Peruánec auto nemá a ani po něm netouží. Jako všude ve světě panuje trochu jiná situace v hlavním městě (Lima), jinak ale v Peru na soukromý automobil narazíte jen minimálně.

Kdo jej má, často vůz používá jako „colectivo“ – zajišťuje lokální hromadnou dopravu, pro maximalizaci zisku cpe lidi i do kufru. V kombíkové toyotě jsme tak cestovali spolu s místním dědečkem a babičkou, kteří bez mrknutí oka složili své kosti do zavazadlového prostoru. Za patnáct kilometrů v kufru jsme platili kolem padesáti korun.

Komplikovanější způsob otáčení a parkování taxíků už snad ani nejde vymyslet…
Komplikovanější způsob otáčení a parkování taxíků už snad ani nejde vymyslet…
Autor: Jiří Baborský

Klasický taxík lze po městě usmlouvat na pětadvacet korun. Levněji vás sveze mototaxi, ještě méně dáte za MHD – pomalé, špinavé, přecpané a jezdící v náhodných intervalech.

Jestli v Peru někomu skutečně kvete pšenka, pak velkým autobusovým dopravcům. Na každém nádraží jich najdete desítky, prodejci se překřikují a lákají – neváhají při tom lhát turistům do očí o kvalitě svých služeb. Na druhou stranu se musí nechat, že najdete i opravdu luxusní kočáry srovnatelné s business třídou v letadle.

Dálkové autobusy jsou neskutečně luxusní.
Dálkové autobusy jsou neskutečně luxusní.
Autor: Jiří Baborský
Kvalita bývá úměrná ceně. Když ale máte strávit v autobuse 21 hodin, 800 Kč není zase tak moc. Taková byla naše cesta z Cuzca do Limy, což je na mapě jen kousek uprostřed Peru. Chcete-li navštívit třeba brazilské Sao Paolo, pobudete v autobusu 4,5 dne. Stejně jako je různorodý charakter přírody, liší se četnost i kvalita peruánských silnic. V západní části si můžete užívat asfaltu. Kde ale brání výstavbě pralesy a hory, moc si nezajezdíte. Jsou místa, kam se po souši ani nedostanete – třeba amazonská džungle nebo legendární Machu Picchu. Tam musíte vlakem nebo pár dní pěšky.

Ty městské už mají něco za sebou...
Ty městské už mají něco za sebou...
Autor: Jiří Baborský

Řadou vnitrozemských silnic jsou jen úzké prašné cesty bez svodidel po okraji hlubokých kaňonů, se spoustou hlubokých brodů a polorozpadlých dřevěných mostů. Na jednom takovém jsme uvízli, když taxikář najel do díry ve shnilém trámu a cestující museli tlačit. Most byl děravý jak cedník. Nechápeme, jak po něm mohou každý den projíždět náklaďáky.

Nebuď lama a sleduj dopravní značky! Lama je kus masa a srážka s ní bolí.
Nebuď lama a sleduj dopravní značky! Lama je kus masa a srážka s ní bolí.
Autor: Jiří Baborský

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
22 / 2013Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851