Na minimotorce do Pamíru: Padesátkami na střechu světa
Fotogalerie
9 fotografií
Lze absolvovat výpravu dlouhou 12 500 kilometrů na minimotocyklech vyrobených v malé vesničce na Zlínsku? Jaroslav Holík je zkušeným cestovatelem a neúspěch si nepřipouští.
(více v čísle 25/13)První nápad na cestu do Pamíru se Jaroslavu Holíkovi zrodil v hlavě už před více než deseti lety. Mezitím stihl na vlastnoručně vyrobeném minimotocyklu Pento zdolat tři české rekordy a vyrazit i za polární kruh.
Letošní cíl cesty si nevybral náhodou – do Pamíru totiž dojela v roce 1983 výprava dvou škodovek pod vedením českého učitele Přemysla Bartoše, který publikoval čtyřdílnou reportáž ve Světech motorů 44-47/1983. Novodobý cestovatel chce společně se synem Janem jet v jejich stopách a vyráží už 22. června ze Zlína. Návrat plánuje o více než měsíc později – 25. července. Že by nedojeli nebo se museli vrátit dřív potupně na palubě doprovodného vozidla, o tom vůdce výpravy vůbec neuvažuje.
Co vás čeká?
Za měsíc projedeme Polsko, Ukrajinu, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Část cesty vyprahlou pouští Karakum a Kizilkum. Pět set kilometrů povede po kamenitých stezkách Pamíru ve výšce čtyř tisíc metrů nad mořem.
Nebojíte se výškové nemoci?
Nikdy jsem s tím jako horolezec neměl potíže, takže ne. Mám za sebou výstup na Mont Blanc nebo Elbrus. Jenom Matterhorn jsme museli loni vzdát pro nepřízeň počasí.
Na čem pojedete?
Na motocyklech naší produkce JH Pento. Osvědčily se jako bezporuchové a jednoduché stroje, které hodně vydrží. Proto jsme ani letos neměnili dvoutaktní motory za čtyřdobé, ale nechali vyzkoušené italské agregáty Franco Morini z terénních minimotorek. Mají pět koní, jsou vzduchem chlazené a s mechanickou čtyřstupňovou převodovkou.
Postavil jste motocykl sám?
Naše stroje jsem kdysi stavěl sériově a měl zaměstnance. Začalo to dovozem minimotocyklů Stella z Rižského motocyklového závodu. Jenže potřebovaly úpravu podvozku, kapotáže, výměnu motoru a rámu za výrazně tužší. Takže jsme postavili nový stroj, homologovaný jako český výrobek.
Jaké mají motorky na expedici úpravy?
Proti sérii jsou například odstraněné kryty řetězů, které přinášely v terénu jen starosti. Vidlice jsou kvůli pneumatikám širší. Jinak letos nic speciálního. Uvažoval jsem o kitové sadě do motoru, kterému by tím narostl objem i výkon, jenže už by to pak nebyla padesátka. Takže je v sériovém stavu.
Co povezete s sebou?
Máme doprovodné vozidlo. Povezeme dvě sady rezervního obutí, ale také třeba deset papírových bas piv na případné úplatky.
Myslíte, že budou potřeba?
Nejedeme do podobných zemí poprvé. Na jedné výpravě nám policisté dělali potíže kvůli údajnému alkoholu u řidiče doprovodného vozidla. Ten pochopitelně nic nepil, přesto nás nechtěli pustit dál. Tlačil nás čas, až si policisté řekli o úplatek. Je to v těchto zemích běžné. Mentalita je jiná a jakýkoliv přivýdělek je pro ně vítaným zpestřením. Třeba na nás zkoušeli, že v plastových kanystrech není povoleno vozit palivo. Nebo že jsme špatně přejížděli z pruhu do pruhu.
Jak jste se na cestu připravovali?
Už rok probírám všemožné varianty, co může po cestě stát. Jsme tak připraveni na všechno a moje důvěra se blíží jistotě. Kromě toho už každý z nás vydal asi pět tisíc korun za injekce proti tyfu, žloutence, choleře a podobně. Povezeme i léky proti nevolnosti, které prý používají naši vojáci v Afghánistánu.
Cesty Jaroslava Holíka
1999 Podél hranic ČR. Délka 1000 km. Dosažená výška: Červenohorské Sedlo – 1013 m.
2000 Česko – Slovensko tam a zpět 2000 km. Dosažená výška: Králova Hola – 1947 m.
2001 Grossglocknerstrasse. Délka 1400 km. Dosažená výška: Edelweisspitze – 2571 m.
2003 Itálie - Bormio. Délka 2000 km. Dosažená výška: Stilfserjoch – 2808 m český rekord
2004 Rusko, Bárentsovo moře – polární kruh, přes Moskvu zpět. Délka 6600 km.
2005 Sicílie. Délka 4000 km. Dosažená výška: úbočí Etny – 2823 m
2006 Itálie. Délka 2000 km. Dámská jízda. Dosažená výška: Oltrés – 3135 m český rekord
2007 Rusko, Kavkaz. Délka 5400 km. Dosažená výška: úbočí Elbrus – 4150 m český rekord
