Rozhovor: Řídit sanitku? Ano!
Fotogalerie
7 fotografií
Řídit začal Jiří Dvořák v pětadvaceti a za dvacet let za volantem ještě neboural. Do podvědomí diváků vstupuje aktuálně jako ředitel záchranky v seriálu Sanitka 2.
(více v čísle 48/13)Jeho pracovní program je a v nejbližších týdnech bude hodně hektický. Jako člen Divadla na Vinohradech zkouší Jiří Dvořák titulní roli ve hře Jindřich IV., která bude mít premiéru čtyři dny před Štědrým dnem. Rozhovor pro Svět motorů však neodmítl. „O autech a motorech se si rád popovídám vždycky. Mám k nim hodně kladný vztah,“ řekl na úvod našeho povídání.
I kliďase vytočí blázni
Změnilo se vaše chování na silnici po natáčení seriálu Sanitka 2?
V zásadě ne. Hrál jsem tam ředitele záchranky, a ne řidiče. Za volantem zůstávám nadále klidný, i když…
Copak?
Myslím, že více vnímám zvuk sirény a blikající modrá světla. Pokud nějaký řidič včas neuhne, dokáže mě to výjimečně vytočit a zařvu.
Naštve vás ještě něco jiného?
Mladí řidiči za volanty silných vozů, kteří jedou rychlostí 130 km/h odstavným pruhem po dálnici! Takový blázen na silnici vůbec nepatří!
Měl jste v průběhu natáčení Sanitky 2 možnost řídit auto záchranky?
Několikrát, ale jelikož byly zapnuté všechny bezpečnostní pojistky včetně ESP, místo efektního sklouznutí to byla spíše jen pozvolná zatáčka.
Zkusíte charakterizovat šoféry, se kterými jste spolupracoval?
Bez debat jsou svým způsobem výjimeční a zodpovědní, protože nestačí jet rychle, ale k případu dojet. Absolvoval jsem s nimi na pokyn režiséra několik akcí, kdy na to měli pořádně šlápnout. V několika momentech mě napadlo, že by to šlo ještě rychleji. Ale oni neriskovali, uměli dopředu odhadnout, že jim třeba někdo nedá přednost, což se také několikrát stalo.
V čem může být podle vás seriál Sanitka 2 poučný?
Ať jde o záchranáře, hasiče nebo policisty, člověk k nim musí mít ohromný respekt. Když si uvědomíte, s čím vším se potkávají, na co všechno se musí dívat, rychle to řešit a pak s tím vším v hlavě usínat, to opravdu zasluhuje hlubokou úctu. Sanitka 2 se podle mě stala důstojným nástupcem první řady seriálu.
Chtěl byste být řidičem sanitky?
A víte, že jsem o tom v průběhu natáčení několikrát přemýšlel? Když dojedete včas k případu a zachráníte život, je to přece úžasný pocit. Umím si představit, že by mě tahle práce bavila.
Interiér musí zaujmout
Proč jste začínal řídit až v pětadvaceti?
Dělal jsem si papíry v době, kdy se mi povedlo našetřit peníze na první auto. Byla to Škoda Rapid.
Jaké měla následovníky?
Rapid vystřídal Fiat Tipo, na kterém jsem měl sedmnáctipalcové elektrony a v domnění, že gumy musí být hladké jako u formule, se mi je podařilo sjet. Následovaly dvě octavie, Volvo S80 a teď je to už pár měsíců BMW 525d xDrive.
Počítáte se mezi řidiče konzumenty, nebo labužníky?
Většinou se pohybuji po Praze nebo jejím blízkém okolí za pracovními povinnostmi. Pokud se ovšem vydám na delší cestu, snažím se jízdu si užívat. Co preferujete při výběru auta? Musí mi po všech stránkách sednout do ruky.
To by chtělo více rozebrat.
Interiér mě musí od prvního usednutí zaujmout a ovládaní všech prvků musí být intuitivní. Tohle mě právě odradilo od koupě dalšího volva kvůli strohému vnitřku. Naopak když jsem usedl poprvé do současného auta, okamžitě jsem se do něj zamiloval.
Mám hodně motorových přání
Dva roky jste natáčel televizní Autosalon. Vrátíte se k tomuto pořadu?
Přitáhl mě k němu kamarád ze studií na JAMU v Brně Josef Vrtal a vymyslel redesign tohoto pořadu. Byly to krásné dva roky, potkával jsem se tam s nádhernými auty. Když se však začala natáčet Sanitka 2, moje účinkování muselo skončit. Nebylo možné obojí časově stíhat.
Přitahuje vás rychlost?
Je hezké si to zkusit, když to jde. V mém případě to bylo 250 km/h v Německu s autem, které si mohlo takovou rychlost dovolit.
Nesmí vás ovšem změřit radar…
Pokud máte na mysli policisty, s těmi se naštěstí moc nepotkávám. Na druhou stranu si zkusme někdy představit, že bychom byli v jejich pozici. Řidiči bývají v podobných situacích slovně agresivní a ten člověk v uniformě musí zachovat dekorum, jinak může mít malér.
Našla by se při zkušenostech s policisty nějaká veselá příhoda z natáčení Autosalonu?
Když jsme natáčeli Ďáblovu lest, byla tam scéna s policejním mondeem. A když byla pauza, všiml jsem si, že mají úplně sjeté gumy. Říkám: S tímhle lítáte 240 km/h? Policisté odpověděli, my bychom rádi víc, ale to by nám utrhlo maják.
Existuje něco, co byste označil jako řidičský sen, který byste si chtěl splnit?
Přiznávám, že mě hodně baví sledovat rallye. Připadá mi neskutečné, jak rychle ti chlapi v neustále se měnícím terénu jezdí. Lákalo by mě zkusit si ji jako spolujezdec, za volant bych si netroufl . Na co bych se ovšem cítil, by bylo Porsche Panamera, pět set koní v benzinovém provedení.
Co víc může řidič chtít?
A co takhle do třetice nějaké přání? Zažil jsem opět při natáčení Autosalonu driftování s autem s předním pohonem. Ve 20 km/h člověk jen lehce cukl s volantem – a už se auto točilo. Tak to bych si také rád znovu zkusil.
Mít motorku, jsem mrtvý
Máte zkušenosti ze zahraničí?
Moc početné nejsou, ale většinou mi při nich běhal mráz po zádech. Sledoval jsem například kruhové objezdy za Velkým obloukem v Paříži nebo u Bastilly. Fascinovalo mě, jak se tolik vozů pohybuje na prostoru, kde není žádná čára. Přesto všichni projedou a nikomu se nic nestane.
Kde jste se ocitl ve víru frekventovaného provozu?
Ve Florencii a zejména Římě, kde se neustále vynořují z bočních ulic skútry a jiné motocykly, takže více než dopředu se díváte na stranu, abyste nebourali.
Vás nikdy motorka nelákala?
V žádném případě! Říkám, že mít motorku, jsem do půl hodiny mrtvý. Být jen na dvou kolech a nechráněný žádnými plechy, to je nepředstavitelná záležitost.
Ročně najezdíte kolem třiceti tisíc kilometrů. Pořád bez ztráty kytičky, tedy bez nehody?
Musím to pomyslně zaklepat, ale zatím se nic nestalo. Potrpíte si na to, že musíte za všech okolností řídit? Většinou jezdím sám, ale občas si sednu vedle přítelkyně, která má teď shodou okolností čerstvě řidičský průkaz.
Vizitka
