Lidé se zajímavými vozidly: Veterán na každý den
Tomáš Michálek je majitelem vzácného Peugeotu 302. Miluje 30. léta, což dává jasně najevo tím, že svůj vůz používá k denním jízdám.
(více v čísle 8/14)Přesně tohle auto jsem si vždycky přál. Je to nejkrásnější kousek těch let. Nic tomu není podobné. Asi jako Tatře 77. Těmito slovy nás vítá Tomáš Michálek. Když se veteránistům pochlubil, jaký automobil si přeje, ťukali si na čelo, že ho nikde nesežene. Na rady, že si má spíše koupit něco levného a běžně dostupného, však nedal. Dál sháněl svůj vysněný vůz. Možná k tomu přispěl také fakt, že má prostě slabost pro Francouze. Jenže sehnat Peugeot 302 je skoro nadlidský úkol. Snad i proto, že jde o dost staré auto, navíc se vyrábělo jen krátce. Cestu k větší slávě tomuto ve své době modernímu vozu zatarasila druhá světová válka. Od srpna 1936 do dubna 1938 tak vzniklo 25 083 kusů, což je na takhle starý vůz docela dost. Pan Michálek se ale nevzdal. Aby byla šance na úspěch co možná největší, bylo třeba hledat na internetu ve francouzských inzerátech, jak sám říká „přímo u zdroje“.
Problém byl ale s domluvou. Francouzi na e-maily zásadně nereagují, takže se jim musí zavolat. Ovšem pokud na ně spustíte anglicky či německy, hovořit s vámi nebudou. „Vybavil jsem si pár slovíček z doby před patnácti lety, kdy jsem se dva roky učil francouzštinu. Stačila mi k tomu, aby člověk na druhém konci telefonu úplně roztál,“ vzpomíná pan Michálek. Prodávající byl zjevně překvapen, že někdo z takové dálky má o vozidlo zájem. Po telefonickém kontaktu a prvním oťukání již bylo možné komunikovat e-mailem.
Automobil na fotografiích přesně odpovídal představě. Vůz stál poblíž Štrasburku, tedy nejblíže, jak jen mohl. I tak je to ale 660 km. Navíc celé to bylo dost rizikové. Kdo měl vědět, že auto skutečně vypadá tak jako na fotkách? Různých šejdířů je ve Francii dost. Přesto se pan Michálek rozhodl s „plaťákem“ pro vůz dojet. Obavy ale byly tentokrát zbytečné. Vše kupodivu klaplo.
„Další kliku jsem měl z hlediska ceny. Bylo to krátce před Vánoci, to jsou veteráni nejlevnější. Navíc prodávající potřeboval rychle peníze na operaci nohou. Z původních 7500 eur mi ještě po e-mailu slevil na 6600. Že to mám daleko a pro rychlé jednání,“ vzpomíná. Infarktových stavů si přesto užil dost. Když pro vůz přijel, bylo půl desáté ráno. Nejprve se nemohl dovolat. Asi po třetím zavolání Francouz konečně telefon vzal, že prý spal. „Chvíli jsme chodili kolem auta, načež pronesl něco, co je až k neuvěření. Že jsem dítě štěstěny, protože jsem první Čech, kterého na živo vidí, a že se stydí za Mnichov (1938), tudíž mi udělá cenu.“ Nato mi slevil ještě 600 eur na místě,“ říká hrdý majitel modelu 302. Pro zajímavost, běžně se ceny těchto peugeotů pohybují od 15 000 do 29 000 eur, tedy 405 000 až 783 000 korun.
Peugeot 302 je v naší zemi naprostým unikátem. Ve Francii jich je v provozu asi deset. „Když jsem na burze v Remeši sháněl díly, skoro nic tam neměli. Asi proto, že jich už jezdí tak málo.“ Nikdo z přítomných Francouzů panu Michálkovi nevěřil, že vůz skutečně vlastní. A dokonce pojízdný. Českou republiku si dokonce někteří pletli s Rumunskem. Možná proto, že tato země byla Francii už v dobách socialismu blízká. Mezi veteránisty se ale pan Michálek nepočítá. „Zatímco ti takové auto projedou maximálně dvakrát ročně, a to ještě za hezkého počasí, já si ho užívám celkem pravidelně“. Vozem občas jezdí i dlouhé „štreky“. Třeba loni v únoru absolvoval s „pežotkou“ 560 km za den do Kyjova a zpátky. Přitom venku mrzlo a silnice byla kluzká jak hokejové hřiště. „Jednou bych chtěl dojet po ose do Francie, ale bojím se Němců. Jak vidí francouzskou značku na starém autě, hned by mě zastavili,“ tvrdí s lítostí v oku.
Pan Michálek měl původně Pragu Piccolo. Její technická úroveň je ale s modelem 302 neporovnatelná. Přitom cena peugeotu v roce 1938 činila 19 500 Frs (francouzských franků). Při tehdejším kurzu to vycházelo na 15 210 Kč. Kvůli clu ale tržní cena u nás nakonec převyšovala 20 000 Kč. I tak ale byla na úrovni nejlevnější Pragy Baby. A to byl v té jeden z obyčejnějších vozů.