Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

18. 5. 2014
Tomáš Dusil

Lidé se zajímavými vozidly: Jako o vlastní dítě

Simka 1308 GT

Fotogalerie

7 fotografií

Otec Pavla Javůrka zakoupil v roce 1977 novou Simku 1308 GT. Do dnešních dnů vůz stihnul najet pouhých 58 012 km. Že by nejkrásnější exemplář vůbec?

Simca 1308 GT, stejně jako její skromnější sestra 1307 GLS, byla za dob reálného socialismu jedním z nemnoha zahraničních vozů, které si mohl našinec koupit. „Můj táta kdysi začínal na Škodě Popular, v padesátých letech následoval spartak a po něm přišla do naší rodiny Škoda sto,“ popisuje rodinné zkušenosti s auty Pavel Javůrek. „Otec si vše pečlivě evidoval, takže do dnešních dnů mi doma zbyly kupní smlouvy na všechna zmíněná vozidla,“ dodává s úsměvem Pavel Javůrek. Šňůru škodovek u nich doma přetrhnul rok 1977. „Táta pracoval v podniku Barvy laky jako vývojový pracovník. Jeho vášní pak byly akvarijní rybičky, červené neonky. V jejich pěstování byl velice úspěšný, takže jistý čas jsme doma měli asi čtyřicet akvárií,“ směje se Pavel.

Originální faktura jasně dokládá, kolik vůz tehdy u nás stál
Originální faktura jasně dokládá, kolik vůz tehdy u nás stál
Autor: Josef Dvořák

Zmíněné jistě rodině pomohlo k získání simky, neboť pan Javůrek starší neonky s úspěchem prodával i do zahraničí, samozřejmě za bony. „Jak je vidět z původní faktury, vůz byl zakoupen 7. března 1977 za cenu 31 320 tuzexových bonů. V té době stál jeden bon na ofi ciálním trhu kolem pěti korun,“ popisuje Javůrek. Pro zajímavost, Simca 1308 GT po celou dobu zdražovala, takže v posledním roce prodeje 1979 se u nás dala pořídit za ekvivalentní částku 190 000 Kč. Spolu se Saabem 99 a Renaultem 20 tak patřila k nejdražším vozům, které u nás bylo v té době možné koupit.

Simka 1308 GT- Auto roku 1976
Simka 1308 GT- Auto roku 1976
Autor: Josef Dvořák

V souvislosti se simkou se panu Javůrkovi vybavuje jedna kuriózní historka. „V roce 1978 jsem se ženil. Svatební slib jsem skládal na Staroměstské radnici. Následná svatební hostina se konala v restauraci Repre u Kotvy. Otec jel na slib samozřejmě simkou, avšak po jeho skončení pádil místo do Repre do garáže. Holt nechtěl nechat auto stát na parkovišti, tak moc se o něj bál. Zpět přijel asi po hodině, což se asi padesáti účastníkům svatební hostiny moc nelíbilo,“ vypráví s úsměvem na tváři.

Jak léta plynula, starý pan Javůrek jezdil s vozem čím dále méně. Věc zašla dokonce tak daleko, že dlouhých 15 let simca z garáže vůbec nevyjela. „Před několika lety mi otec nabídnul, jestli ji nechci. Samozřejmě jsem neřekl ne. Jak ale vůz přepravit? Jízda po ose nepřicházela v úvahu třeba kvůli brzdám, takže nezbylo než ji převézt na podvalníku,“ vzpomíná Javůrek. Když ji přivezl, nejprve zkonzultoval s odborníky, jak takovou „uloženku“ probudit znovu k životu. Bylo mu doporučeno vyčerpat palivo z nádrže, nalít nový benzin a vyměnit olej a ostatní provozní kapaliny. „Všechno jsem podle doporučení udělal. Původní baterii jsem vyměnil za novou a zbývalo zkusit natočit motor. Chvíli trvalo, než natekl benzin do karburátoru, ale pak motor bez problému naskočil,“ říká hrdě Pavel Javůrek.

Motor je v přídi skloněn vzad pod nezvykle velkým úhlem
Motor je v přídi skloněn vzad pod nezvykle velkým úhlem
Autor: Josef Dvořák

„Ještě před tím jsem musel kompletně rekonstruovat brzdy, které tekly. Vše jsem sehnal a následně vyměnil,“ vzpomíná Javůrek. O dost větší lapálie měl ale majitel s topením. „Kapalo pod palubní deskou. Podařilo se mi sehnat úplně nové, avšak s výměnou jsem si užil své. Abych se k němu vůbec dostal, bylo nutné demontovat palubní desku z vozu, a to stejné se týkalo předních sedadel. V garáži jsem tak strávil celou zimu,“ vypráví Javůrek.

Objem zavazadelníku neznáme, leč jeho variabilita je prostě úžasná. Opěradlo sklopíte zatažením za dvě táhla. Sice ještě není dělené, ale i tak je to zajímavé. A zcela rovná hladká plocha není samozřejmá ani dnes.
Objem zavazadelníku neznáme, leč jeho variabilita je prostě úžasná. Opěradlo sklopíte zatažením za dvě táhla. Sice ještě není dělené, ale i tak je to zajímavé. A zcela rovná hladká plocha není samozřejmá ani dnes.
Autor: Josef Dvořák

Od té doby simca zase bez problému jezdí, i když jen příležitostně za hezkého počasí. Registrační značka vozu je ale původní. „Na sraz Simca klubu jezdí jedna méně vybavená 1307, která byla registrovaná o přibližně sto čísel dříve než ta moje,“ směje se Pavel.

To nejsou sedadla, ale křesla. Na posaz velice pohodlná, leč z dnešního pohledu nezvykle měkká. To bývalo u francouzských aut běžné ještě v 90. letech.
To nejsou sedadla, ale křesla. Na posaz velice pohodlná, leč z dnešního pohledu nezvykle měkká. To bývalo u francouzských aut běžné ještě v 90. letech.
Autor: Josef Dvořák

Setkání s mimořádně zachovalou 1308 GT bylo nesmírně zajímavé. Dodnes šokuje třeba sladění barvy karoserie s interiérem. „Metalický lak byl tehdy úplnou novinkou. Bližší pohled třeba na kapotu ale odhalí jisté nedokonalosti v lakování,“ dodává Javůrek. V tehdejším Československu byla ale kvalitní oprava těchto laků téměř nemožná. „Táta potřeboval tahat karavan. To byl také hlavní důvod, proč zakoupil nejsilnější provedení vozu. Instalované tažné zařízení je z tehdejšího originálního příslušenství.“ V době vzniku pak byla naprosto nevídaná variabilita karoserie. Po sklopení opěradla druhé řady sedadel vznikne zcela rovná a patřičně rozměrná plocha. „Kolik současných aut tohle dodnes nenabízí,“ komentuje celou věc Javůrek.

Simka 1308 GT
Simka 1308 GT
Autor: Josef Dvořák

Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851