Nadšenci z Reincars Trutnov: veterání s příběhem

Jak je z fotek patrno, nejde o žádné skromné začátky ve vlhké dílně bez topení. Bývalé garáže mlékáren jsou festovní stavbou z železobetonových panelů, v níž pečlivě zrestaurované veterány přežijí další desetiletí. Pětice kamarádů si je uzpůsobila ke svým potřebám stavebně i esteticky. Logo Škoda nad vraty například přesně v této podobě používaly značkové servisy od šedesátých let, ovšem nikoliv v ČSSR, ale na západních exportních trzích – například ve Francii.

S autem přežije duch majitele

Nyní už mají haly dokonce dvě vedle sebe a aut skoro čtyřicet. Ke „znovuzrození“ si vybírají hlavně ta atraktivní, například kupátka 110 R či Garde Daniela Říhy, ale také vozy s příběhem.

Daniel Říha: Syn Jindřicha Říhy je dnes vedoucím servisu Škody v Autostylu Trutnov a jedním z největších expertů na techniku škodovek u nás – dobře jej znáte z naší rubriky Bazar. Krásné žluté erko je již druhé v pořadí, které vlastnoručně zrestauroval. Na snímku pózuje s repasovanou přední nápravou na své garde a upozorňuje, že jde o unikátní věc: ještě s úzkým rozchodem, ale už s hřebenovým řízením a čtyřpístkovými brzdami.

Autor: Jiří Pekárek

„Třeba Octavii Combi jsme objevili na jedné veteránské akci, kde s ní byli už nějací překupníci, v technickém průkazu však zůstal původní majitel. A zjistili, že je to auto od moc šikovného pána zde kus od Trutnova, který si před octavií na rámu ze starého DKV udělal auto s kompletní vlastní karoserií. Fabrická octavia tak pro něj byla splněným snem. Zajeli jsme za ním, s autem si jej vyfotili, ještě nám k vozu dal náhradní kola a původní fakturu. A hlavně vysvětlil četné úpravy. Pod kapotou měl udělané osvětlení, zapomenutá vnější světla pak hlásil bzučák jak u nových aut. Na stěrače přidal cyklovač, ruční brzdu opatřil kontrolkou, kohout topení táhlem na ovládání zevnitř – v originálním stavu se otvíral jen pod kapotou. A hlavně původní spodní dvířka pro vsunutí rezervního kola, do nichž za jízdy v dešti či sněhu vždy teklo, zaslepil a udělal vstup ze zavazadelníku, jako mají dnešní kombíky,“ vysvětluje Jindřich Říha, který ve sdružení platí za vedoucího restaurátora. A dodává, že ač jinak u všech veteránů ctí původnost stavu, zde se rozhodli domácí úpravy ponechat, protože jsou kvalitní, a pomáhají vyprávět zajímavý příběh auta. Většina vozů tady má zajímavou historii, nebo jde aspoň o varianty, jichž se vyrobilo málo.

Robert Hradecký: Nesmírně akční majitel stavební firmy se s partou kamarádů už jednou skoro ve zlém rozešel. To když si v inzerci našel felicii, zapřáhl za superb vlek, dovnitř oba Říhy a už se viděl, jak odpoledne bude jezdit v historickém kabrioletu. Když mu na místě puntičkáři vůz pro nepůvodní a celkově špatný stav rozmluvili, neprohodil celou cestu zpět ani slovo. Nicméně dnes už je majitelem skutečně pěkné originální felicie. A nejen to – patří mu i většina dalších aut ve sbírce, a hlavně obstaral a zrekonstruoval zmíněné prostory.

Autor: Jiří Pekárek

Zaměřeno na rarity

Takové je třeba tmavě zelené embéčko Radka Meduny. Bylo vyrobeno ještě před celozávodní dovolenou v roce 1968, po níž naběhla plastová přední lišta (vozy s ní jsou už méně ceněné). Ale už má motor 1,1 litru (jde tedy o 1100 MB), který byl právě novinkou daného roku.

Jindřich Říha: Někdejší spoluzakladatel Autostylu Trutnov je dnes v důchodu, a tak k veteránům chodí jak do práce. Kromě restaurátorské práce spravuje i dokumentaci k vozům, třeba k bílému tudoru má knihu jízd prokazující 477 000 najetých kilometrů. A vládne též úctyhodnému skladu náhradních dílů, většinou zcela nových. „Lidé nás tu znají, a když třeba při vyklízení garáže objeví po dědečkovi díly na starou škodovku, přijdou se slovy: Vemte si to, přeberte si to, vyhoďte si to.“

Autor: Jiří Pekárek

O kus vedle pak stojí 1000 MBG, což je dvoukarburátorová verze litrového motoru z doby, kdy ještě nebyla jedenáctistovka k dispozici. Oba tyto vozy jsou ve zcela původním stavu – vystačily s pečlivým čištěním a drobnými opravami laku. Na poctivou restaurátorskou práci naopak v depozitáři čeká MBX – unikátní dvoudveřová verze první tisícovky.

Miroslav Vrabec a Radek Meduna: Miroslavu Vrabcovi zde říkají asistent ředitele. Profesí je nástrojář, a co pan Říha starší nedokáže sehnat, to Miroslav vyrobí. Radek Meduna zase dělá v modelárně, tedy vytváří tvarové trny, dle nichž se při výrobě ohýbají hadice a trubky chlazení. Takže dokáže vyrobit třeba nápis na tudor tak, že jej nikdo nerozezná od původního. Na snímku s renovovaným čalouněním na Škodu 440 Spartak, kterou zde právě restaurují.

Autor: Jiří Pekárek

Ač již nyní jde o úctyhodnou sbírku a žluté erko či bílý tudor jsou zřejmě vůbec nejhezčími exempláři daných modelů u nás, veřejná zatím není. Práce na autech je stále tolik, že nikdo nemá čas věnovat se případným návštěvníkům. Vozy samotné i jejich opatrovníci však bývají k vidění na veteránských akcích, jejichž seznam najdete na stránkách www.reincars.cz.

Všichni u stolu se sejdou málokdy. Většinou mají spoustu práce na autech.

Autor: Jiří Pekárek