Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

17. 10. 2017

Staví si sajdkáry: Tříkolový osud

Staví si sajdkáry

Fotogalerie

7 fotografií

Sajdkáry pro sport nebyly nikdy snadno dostupné, a tak se je rozhodl sám vyrábět doma na koleně. Janu Polívkovi z Kramolína, když chtěl závodit, ostatně ani nic jiného nezbývalo. A zůstal u toho dodnes.

(více v čísle 40/17)

Láska k závodění se silnými tříkolovými stroji je v dílnách u rodinného domku v Kramolíně u Nepomuku na Plzeňsku vidět i cítit na první pohled – kreslicí prkno, fréza i soustruh, svářečky, spoustu nářadí a dílů a všudypřítomný pach oleje. Jan Polívka, dnes už sedmdesátiletý průkopník sajdkár v Československu, se tu pohybuje jako mladík, i když už přes třicet let nezávodí.

V garáži má kromě jiných zaparkovaný i svůj černý závodní stroj vlastní značky JaPoKra (Jan Polívka Kramolín). „Sám jsem jej postavil, od konstrukce rámu až po finální kapotáž,“ říká Polívka, který s ním i nyní ještě absolvuje silniční závody veteránů.

Vytlačujeme stroj na silnici a na malou chvilku necháváme zaznít motory. „Dneska už jen tak jezdit po vsi a dolaďovat detaily nelze, spoustě lidí hluk vadí,“ tvrdí smutně konstruktér. Při projížďce si zkoušíme i posez spolujezdce, musíme s těžištěm co nejníže a pořádně se vyklonit. Jak se Polívka ke konstruování a sestavování sajdkár vlastně dostal?

Pro bezproblémový provoz závodní silniční sajdkáry vytvořil konstruktér olejový chladič
Pro bezproblémový provoz závodní silniční sajdkáry vytvořil konstruktér olejový chladič
Autor: Jiří Pekárek a archiv Jana Polívky

Jak vzniká sajdkára

S motoristickým sportem a sajdkárkrosem začal už v polovině 60. let. Protože na silniční soutěže sajdkár nebylo v té době jako na snobský sport pohlíženo příliš laskavě a Polívka chtěl jezdit, a hlavně závodit, šel na to přes Svazarm. V nedalekém Nepomuku byl tehdy závod na výrobu textilních strojů, kde jako zámečnický mistr přicházel pravidelně do styku s učni. Vždycky mezi nimi dokázal vyhmátnout nadšence, s nimiž se pak v zájmovém kroužku věnoval motorkám a posléze i sajdkárovým terénním strojům. A samozřejmě závodil. „Vždycky mě bavilo porážet mladší kluky,“ odhaluje motivaci, která jej držela mezi aktivními závodníky až do čtyřicítky.

Protože se v tehdejším Československu sajdkárkrosové stroje nevyráběly, musel si nejdříve pomoci úpravami čezet, a to převrtáváním ze 150 na 175 cm3, a dále využíváním motokrosových strojů Eso.

Ze zahraničních fotografi í a dostupných dat v časopisech dokonce v roce 1974 odvodil rozměry moderního rámu pro spolujezdce a ten následně vyprojektoval, nařezal z chrommolybdenových trubek i sestavil sám doma v dílně. Stejně jako on „bastlili“ rámy i další blázni do závodů, ale protože neuměl nikoho odmítnout, nakonec je na koleně v dílně dělal i pro kamarády.

Nekončící koloběh

Nezůstalo jen u rámů. Když už nebylo možné pro závody získat provozuschopné stroje Eso, musel si pomoci úpravou plochodrážní jawy, v tehdejší době exportního kousku ve výkladní skříni československého motoristického sportu. Pro sajdkáry však nestačila jejich převodovka, a tak se začal poohlížet po jiných. Nakonec mu padlo do oka ústrojí motocyklů Norton z anglického Birminghamu, které se po drobných úpravách na sajdkárkros hodilo. Od války jich tu bylo pěkných pár kusů, ovšem příznivci značky mu kvůli tomu nemohli přijít na jméno – ostrovní stroje uvízlé za tehdejší železnou oponou tím totiž odsoudil k záhubě. „Buďte zdráv, vrahu nortonů,“ zdravili ho prý šéfové českého Norton klubu.

když jsou součástky i nářadí v dílně všude, má o nich Jan Polívka dokonalý přehled
když jsou součástky i nářadí v dílně všude, má o nich Jan Polívka dokonalý přehled
Autor: Jiří Pekárek a archiv Jana Polívky

I tak se ale při závodech pořád něco lámalo nebo praskalo, tu převodová kola, jindy zase obaly převodovek. Na základě analýzy příčin závad a poruch nacházel slabá místa převodovky, která se následně snažil odstranit. Vyrobil upravený model, ten nechal odlít, opracovat a smontovat.

Pak se zase ukázalo, že vzduchové chlazení plochodrážních jaw se nehodí pro sajdkárkrosové závody, a tak zkonstruoval vlastní, kapalinový chladič. A tak pořád dál.

Kolaps není konec

Nakonec Polívku souběh konstruování, organizování závodů a zaměstnání dovedl tak daleko, že málem zkolaboval. Před penzí se proto stal šéfem závodiště v Kramolíně a měl více času na konstruování. „I když jsem už nemohl jet, měl jsem radost z toho, že můj stroj ano, a co teprve když zvítězil,“ říká nadšenec. Nakonec se po roce 1989 dostal i k milovaným silničním sajdkárám, které staví dodnes, a splnil si tak dávný sen. Vytvořil stáj JaPoKra, z níž každoročně vyjíždí desítka rámů a případně i nějaká ta sajdkára na zakázku z ciziny. „Netajím se tím, že mým vzorem jsou stroje BMW, ostatně je to vidět i třeba na motorech,“ ukazuje nám na charakteristický „boxer“. Práce na výrobě sajdkáry mu zabere 1500 až 2000 hodin, všechny soboty, neděle, večery. Dělá si totiž prakticky všechno kromě kol, motorů a převodovek, které instaluje na vlastní koncepci rámu. Sedlo i závodní kapotáž si také vyrábí sám. Nejdříve přijde na řadu vytvoření kopyta, na němž pak z laminátu vytvoří celou kapotáž. I když by jej manželka chtěla mít alespoň v pokročilejším věku doma, garáž a konstrukční prkno by Polívka za teplo v kuchyni nevyměnil.

Nezbytnou součástí dílny je i kreslicí prkno, na kterém Jan Polívka vytvořil nejen sajdkárový rám
Nezbytnou součástí dílny je i kreslicí prkno, na kterém Jan Polívka vytvořil nejen sajdkárový rám
Autor: Jiří Pekárek a archiv Jana Polívky

Vlastně z hecu

Polívkova touha měřit se neustále se soupeři vedla i k myšlence uspořádat na motokrosovém okruhu v Kramolíně závod mistrovství světa v sajdkárkrosu. Podmínkou ovšem bylo, aby v dané zemi světového turné bylo také domácí mistrovství, což se nakonec Polívkovi a dalším zapáleným závodníkům podařilo. V kalendáři světových turné je Kramolín zapsán od roku 1994. Není bez zajímavosti, že myšlenka na světové mistrovství se zrodila z pošťuchování, zda by Polívka dokázal zvládnout i organizaci mezinárodního závodu.

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
40 / 2017Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!

Předplatné

Objednejte si roční předplatné Světa motorů včetně speciálů a získáte Sadu seker Avenberg!

Výhody předplatného:

  • Roční předplatné jen za cenu 1170 Kč
  • Ušetříte 186 Kč
  • Přístup do elektronického archivu časopisu
  • Časopis přímo do vaší schránky
Objednat
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851