Reportáž a návod: Umíme, nebo si to jen myslíme?
Víte, jak se správně poskytuje první pomoc? A zvládli byste ji bez chyb? Projděte si ve fotogalerii náš návod. Může se hodit....
Poskytování první pomoci nás učili už na základce, setkali jsme se s ním při výuce v autoškole a je součástí školení na pracovištích. Tedy měli bychom to všichni umět.
V případě konkrétní situace to už ale tak slavné není, přeceňujeme se a svoje znalosti ze základní školy považujeme za dostatečné.
Přitom jak je to třeba s masáží srdce a umělým dýcháním, to se za poslední roky měnilo několikrát. A kdo z nás si bez mrknutí oka vybaví, jak vypadá stabilizovaná poloha? V dotazníku ke své bakalářské práci s tématem první pomoci na to poukazuje Lenka Uhlíková, která pracuje jako zdravotní sestra. „I když většina z 216 respondentů dotazníku o poskytování první pomoci tvrdila, že pravidla ovládá, našli se i tací, kteří s úplně vážnou tváří popisovali krev ze žilního krvácení jako modrou,“ podivuje se.
Vůbec nejhorší pocit ale měla při zjištění, jak se první pomoc vyučuje v některých autoškolách: „Šokovalo mě, že výuka poskytování první pomoci v lepším případě probíhala formou dvacetiminutového instruktážního videa. V horším byla výuka první pomoci odbyta pouze sdělením, aby se adepti řidičáku naučili správné odpovědi na otázky v závěrečných testech!“
První pomoc krok za krokem
V okamžiku, kdy přijdeme k dopravní nehodě, měli bychom si navléci refl exní vestu a odstavit vůz na bezpečném místě. Je potřeba vypnout u havarovaného auta zapalování a zajistit jej proti pohybu. Pokud je zachránců více, jeden z nich ještě vhodně umístí výstražný trojúhelník a zavolá záchranku. Ostatní se věnují poraněnému.
Nejdříve zjišťujeme, zda je při vědomí. Pokud nereaguje, uložíme jej šetrně do polohy na záda. Na bok se případně ukládá jen na chvilku, a to v případě, že je třeba odstranit zvratky nebo krev. V poloze na boku samovolně vytečou a dýchací cesty se tak uvolní.
Následuje zvednutí brady a mírný záklon hlavy, který uvolní případně zapadlý kořen jazyka.
Pokud ani poté během chvilky nezačne poraněný dýchat a je stále v bezvědomí, nastupuje masáž srdce. Masíruje se ve středu dolní části hrudníku, oběma rukama spojenýma nad sebou ve stejném směru. U překřížených dlaní by totiž za chvíli začal velmi bolet hřbet dolní ruky. Frekvence stlačení je asi 100-120krát za minutu, tedy zhruba dvakrát za vteřinu. Jestliže je zachránce sám, přerušuje masáž jen na nezbytně nutnou dobu. Pokračuje v ní do okamžiku, než poraněný začne dýchat, do vlastního zemdlení, vystřídání dalším člověkem nebo příjezdu záchranky.
Když jsou obnoveny vitální funkce (srdce tluče a poraněný dýchá), je třeba věnovat se krvácení. Před masáží srdce má krvácení přednost jen v okamžiku, kdy hrozí rychlé vykrvácení, například při poranění velkých tepen nebo žil na nohách či krku. Ránu co nejvíce zaškrtíme, třeba prsty, převážeme a zejména u nebezpečného krvácení z velkých tepen přiložíme tlakový obvaz, který ránu ještě stlačí – zabrání se tím krvácení. U velkých ran na nohách nebo rukách zaškrtíme končetinu nad kloubem (u nohou až v tříslech), zaškrcení necháme takto do příjezdu záchranky. Průběžně sledujeme obvazy, zda neprosakují.
Zlomeniny nenapravujeme. Jsou velmi bolestivé, proto poraněného jen co nejšetrněji položíme na záda. V případě poranění hrudníku jej uložíme buď na bok (pokud je v bezvědomí) poraněnou stranou dolů – aby se lépe dýchalo zdravou stranou, nebo posadíme s oporou zad (je-li při vědomí) – tělo se více uvolní.
http://svetmotoru.auto.cz/clanek/servis/4441/tema-kdo-utece-nevyhraje.html
Komunikace se záchrankou
Po prvotním ohledání poraněného a zjištění, zda dýchá, voláme záchranku. Její operátor nám může pomoci s další resuscitací. Udržujeme kontakt, dokud nás sám nevyzve k ukončení hovoru.
PROJDĚTE SI FOTOGALERII, AŤ VÍTE, JAK SPRÁVNĚ POSKYTNOUT PRVNÍ POMOC.