Jak se vozí maso: Na kývané | SvetMotoru.cz
Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

29. 7. 2015

Jak se vozí maso: Na kývané

Naším nákladním eurocargem s chladírenskou nástavbou se v den reportáže přepravovaly vepřové půlky již potřetí

Fotogalerie

9 fotografií

Říká se, že jezdit s tunami masa zavěšeného na hácích je prý disciplína řidičské maturity. Ověřit, jak se žije šoférovi takového auta, se vydáváme přímo na jatka.

(více v čísle 24/15)

V areálu před českobrodskými jatky je na teploměru 25 °C a svítí sluníčko. Ovšem v překládací hale, odkud putují vepřové půlky na nákladní auto, jsou pouhé čtyři stupně. Kromě obsluhy masokombinátu je tu i řidič Vladislav Plášil. „Snad jste si nemysleli, že si jen sednu za volant naloženého auta?“ ptá se s úsměvem a stoupá po protiprokluzových schůdcích na korbu náklaďáku Iveco Eurocargo s izotermickou nástavbou. „Je tu 190 háků, na které se vejde až pět tun masa,“ ukazuje. To už ale přijíždějí po kolejnici na hácích první půlky prasat k váze, také nainstalované pod stropem haly. „Tady je po pěti kusech najednou zváží, hodnota se automaticky zapisuje do protokolu o nákladu. Pak je posunují na konec dráhy, kde už je přebírám,“ vysvětluje.

Váha v ruce

V chladírenské nástavbě je jen o stupeň více než v nakládací hale. Šofér si přitahuje háčkem za žebro první půlku, trochu si ji jím nadlehčí a stahuje z přepravního háku. Se zhruba čtyřicetikilovým kusem udělá tři kroky a za šlachy zadní nohy pověsí na hák. A už jede půlka za půlkou. „Tuhle práci dělám s přestávkou už třináct let,“ svěřuje se. Po chvíli začne na konci řady u čela nástavby visící maso rovnat a po deseti kusech fixovat proti posunu na tyči. „To kdybych musel prudce uhnout nebo zabrzdit. Úplně volně visící půlky by dokázaly vychýlit stabilitu, že by se auto mohlo převrátit. Právě fixací proti posunu tomu předcházíme,“ vysvětluje náš šofér.

Váha pod stropem haly pojme najednou pět vepřových půlek
Váha pod stropem haly pojme najednou pět vepřových půlek
Autor: Jiří Káš

„Tenhle kousek má k padesáti kilům,“ říká najednou jako by nic. Skutečně už od pohledu je půlka macatější. Jak to ale zjistí? „Po letech práce už poznám, kdy je lehčí nebo těžší než obvykle. Jako bych měl váhu v ruce,“ vysvětluje Vladislav Plášil. Začíná rychle plnit háky u druhé stěny vozu. Všech 110 kusů je na autě za necelou půlhodinu. To si musí tedy pořádně dát do těla, vždyť mu rukama prošlo dobře 4,5 tuny. Ale ani se pořádně nezadýchal. „Když si najdete grif, jde to lehce. Vůbec tu váhu nevnímáte,“ vysvětluje ještě. Dnes už nakládá potřetí. Nejprve vezl ve dvě v noci 130 půlek k jednomu zpracovateli, poté před půl šestou dalších dvě stě kusů k velkému přepravci. S námi nabírá dnešní třetí „fůru“, která po doložení masem v přepravkách zamíří na jih Čech.

Opravdu maturita?

Chceme zažít i ono pověstné houpání nákladu, a tak po nafasování dokladů k nákladu auto i s námi vyráží na cestu. Už při první zatáčce ještě ve městě zřetelně cítíme, jak se nástavba s volně visícím masem mírně odklání do původního směru. „Skutečně musíme jezdit pomaleji a hodně předvídat,“ říká Vladislav Plášil. Těžiště je prostě jinde než u klasického auta a změny směru jej vyklánějí do strany. Nemůže ani příliš zprudka přibrzdit, náklad tlačí vozidlo dopředu. „Tohle si mnohdy ostatní řidiči neuvědomují, třeba když mi nechtějí uhnout nebo před vůz hodí myšku,“ říká šofér. Na rovné silnici jezdí nejvíc osmdesátkou, na okresce je bezpečná maximálka okolo 50 km/h. „V serpentinách, v obtížně přehledných úsecích nebo při špatném zimním počasí jezdíme ještě pomaleji,“ dodává. Nástavba se při každém větším vychýlení ze směru jízdy různě naklání. Lahůdkou jsou kruhové objezdy, kde auto odstředivá síla volně visícího nákladu táhne od středu do strany. Přesto jedeme bezpečně dál. „Když si na nevyzpytatelný pohyb za sebou zvyknete a budete respektovat jeho pravidla, riziko je minimální,“ vysvětluje řidič.

Co když ale vběhne před auto třeba pes? „Nesnažíme se vyhnout, jen brzdíme. Prudký pohyb do strany by nás mohl převrátit,“ opakuje šofér. Ale když je na silnici led, žádné řidičské umění nepomůže. „Když jsem se v zimě vyhýbal autu jedoucímu prostředkem okresky, skončil jsem mimo vozovku. Museli mě vytáhnout vyprošťovacím speciálem. Protože jsem jel opravdu pomalu, auto se naštěstí nepřevrátilo,“ vzpomíná.

Noční ptáci

„Obvykle s autem vyrážíme na dlouhé cesty už po druhé hodině v noci. Nakládat začínáme třeba okolo půl jedné po půlnoci,“ vysvětluje. Ráno se mu jede dobře, prakticky nikoho nepotkává. Nejhorší je to podle něj v zimě v místech, kde ještě nestihli vozovku uklidit silničáři. „Třeba směrem na České Budějovice bývá problém ve stoupání na Českou Sibiř u Miličína. Nepříliš rád mám třeba i jízdu do Karlových Varů po silnici R6. Ale časem si zvyknete,“ vykládá. Za tři a půl hodiny už vykládáme v českobudějovickém supermarketu, pak následují menší provozovny.

Při jízdě je i v kabině znát každý prudší pohyb nákladového prostoru. Zřetelně cítíme naklánění a snahu auta jet původním směrem.
Při jízdě je i v kabině znát každý prudší pohyb nákladového prostoru. Zřetelně cítíme naklánění a snahu auta jet původním směrem.
Autor: Jiří Káš

Na co si ovšem řidič náklaďáku s masem nezvykne asi nikdy, je ranní vstávání. „Vylézat z postele každé ráno v jinou hodinu není dvakrát milé. Ale být s rodinou třeba už v brzkém odpoledni je zase příjemné,“ vypočítává klady i zápory profese Vladislav Plášil. Spát chodí v osm večer, naspí tak čtyři až pět hodin – podle toho, v kolik začíná nakládka. Vadí tak jen spánkový deficit, který dohání třeba o víkendu. V pracovním týdnu to moc nejde, doma je pořád co dělat. „Jakmile se ale na chvíli zastavím, třeba abych se podíval v televizi na sport, velmi rychle usnu,“ směje se.

Displej chladicí jednotky ukazuje aktuální teplotu v nákladovém prostoru
Displej chladicí jednotky ukazuje aktuální teplotu v nákladovém prostoru
Autor: Jiří Káš

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
24 / 2015Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851