Toyota Corolla 1.6 Valvematic: Tradice trochu jinak
Fotogalerie
20 fotografií
Po mimořádně unylé desáté generaci přichází nová corolla, která by kromě tradičních hodnot ráda zaujala také designem.
Sedany nižší střední třídy u nás mezi horké zboží zrovna nepatří, český zákazník přece rád obrovský kufr s ještě obrovitějšími pátými dveřmi.
Tříprostorová karoserie má však rozhodně také něco do sebe, viz aktuální novinka – jedenáctá generace Toyoty Corolla, kterou jako první redakce testujeme.
DOJEM: Konečně design!
U minulé generace vlastně ani nevíme, jak corolla vypadala. V podstatě šlo o karoserii se čtveřicí dveří, světlomety a svítilnami. Jen ne proboha nikde žádnou nadbytečnou linku nebo pokus o nějaký nápad! Novinka už rozhodně nějak vypadá. Dokonce bychom si troufl i říct, že docela dobře. Přední partie se hodně podobají aurisu, zaujaly nás hlavně světlomety, které na první pohled velmi šikovně skrývají své skutečné rozměry. Až po chvilce jsme si všimli, že zasahují vlastně až k okraji masky chladiče. Zadek je už o něco konzervativnější a vzhledem k ostřejší přední části možná kulatější, než by jeden čekal. Svítilny a celkový tvar zádě totiž odpovídají americkému provedení corolly, které podobný styl drží i vpředu.
Přístrojová deska znovu připomene auris. Až na pár detailů jako výdechy ventilace nebo lehce přepracovaný středový panel kolem multimediálního rozhraní. Úpravy souvisejí s použitím druhé generace systému Toyota Touch, který pozměnil ovládání i grafiku, hlavně se však naučil po našem. Stejně jako u minulého provedení musíme pochválit uživatelskou přívětivost rozhraní, vše funguje logicky, rychle a jednoduše. Třeba mobil spárujete během pár sekund.
PROSTOR A POHODLÍ: Kouzlo rozvoru
Už při měření šířky jsme v porovnání s aurisem zaznamenali mírné rozdíly, nikoliv však natolik podstatné, abychom corollu mohli v tomto směru označit za výrazně štědřejší. V oblasti ramen je zkrátka centimetrů naprostý dostatek.
Pro kolena zadních cestujících se však corolla rozjela o to víc. Rozvor prodloužený o rovných 100 mm se projevit samozřejmě musel, sedan využil tento bonus opravdu beze zbytku – vzadu jsme za redaktorem 180 cm vysokým naměřili přesně o deset čísel větší mezeru než v aurisu. A že je to hodnota už skoro reprezentativní, poznáte z nadšeného výrazu redaktora.
Byl by ještě nadšenější, kdyby mu zbývalo aspoň pár centimetrů pro hlavu. Střecha se však svažuje dost rychle a se zmíněnými 180 cm jsme na vlastní kůži/ vlasy pocítili kvalitu čalounění stropu.
Sedačky se drží primárně komfortního zaměření corolly. Jsou víc než dostatečně široké, naznačené boční vedení nebude obtěžovat ani postavy vyžadující více volnosti. Nevadily by však delší sedáky, nebránili bychom se ani možnosti nastavovat přední opěrky hlavy i podélně.
Opravdu potřebujeme liftback?
Dovedeme pochopit, že třeba taková maminka s kočárkem dobrodiní gigantické liftbackové tlamy využije poměrně často, všichni ostatní by se však mohli zamyslet nad tím, kolikrát nadrozměrnou výklopnou stěnu vlastně využijí. A jestli vůbec.
Vždyť u testované corolly je vstup do kufru na poměry sedanů velmi slušný, výchozí objem 452 litrů základní přepravní nároky splní s přehledem. Rozšíření kufru můžete realizovat prostřednictvím sklopných opěradel, jde však spíše o záložní funkci. Průlez do interiéru je totiž docela skromný, navíc budete muset řešit výraznější profi l podlahy.
MOTOR A ZPŘEVODOVÁNÍ: Žádný spěch
Hlavně výkon 97 kW atmosférické šestnáctistovky vypadá víc než slibně, musíte k němu ale vysoko. Hodně vysoko, až někam za šest tisíc otáček. To by samo o sobě nemuselo znamenat zásadní problém, maximum točivého momentu 160 N.m se pod plynem zjeví podstatně níž – ve 4400 otáčkách. Že by nakonec šestnáctistovka nemusela nutně být až tak točivá?
Vy však z předchozích testů aurisu víte svoje. Už několikrát jste četli, že pod ty čtyři tisíce je atmosférický čtyřválec od Toyoty neduživý typ a pružnost rozhodně nepatří k jeho parádním disciplínám. V nižších a středních otáčkách se šestnáctistovka projevuje… no, spíš neprojevuje. Klidná jízda čtyřválci vysloveně sedí, aby poté zvládl třeba předjížděcí manévr, musíte podřadit a ručičku otáčkoměru výrazně popohnat. Kolikrát jsme museli až na trojku.
Čtyřválcové šestnáctistovce nejvíc vyhovuje pohodové tempo, občas narušené krátkodobým vytáčením třeba v rámci předjížděcího manévru. A to se pak dostanete překvapivě blízko udávané šestilitrové kombinaci.
JÍZDA: Plavně!
Design karoserie, provedení interiéru i z aurisu známé motory – všechno by napovídalo použití podvozku z téhož modelu. To byste však udělali chybu. Platforma vychází z avensisu, s modelem střední třídy je shodná přední náprava, zadní s vlečenými rameny pochází z aurisu. Ten u výkonnějších motorů umí nabídnout také složitější víceprvek, corolla však vždy spoléhá na jednodušší nápravu.
Může si někdo stěžovat? Snad při přejezdu ostrých nerovností se levnější řešení projeví výraznější ranou než víceprvkový auris, komfort jízdy však stále zůstává s rezervou nadprůměrný. Na plavném projevu má samozřejmě velkou zásluhu již zmíněný prodloužený rozvor – corolla se nese ladně, houpavě, s nadhledem střední třídy.
Vláčnější nastavení podvozku se naprosto logicky promítne do větších náklonů mezi kuželkami. O jistotu však corolla nepřichází. Jde sice výrazněji do kolen, dlouho však vydrží bez zásahu stabilizace a vytyčenou stopu neopouští. Při větší nájezdové rychlosti se už lehce smýkne záď, vůz však stále působí naprosto čitelně, ostřejšímu stylu se rozhodně nevzpírá tak vehementně jako třeba Renault Fluence.
I řízení je příjemně přesné, posilovač však respektuje komfortní náturu corolly možná až zbytečně vehementně. Většina citu se skrz velmi lehké řízení ztratí.
Dráhy šestistupňové převodovky vymezili u Toyoty přesně, jsou ale delší a kulisa občas cvakne. Mírný prohřešek, mohlo by však být líp.
ZÁVĚR
Jak jsme napsali v úvodu, český trh sedanům až na výjimky nepatří. A zrovna v případě corolly musíme konstatovat, že je to škoda. Sedan od Toyoty je opravdu velmi příjemné auto, s povedeným designem, komfortním podvozkem, dostatečně velkým kufrem a prostorným interiérem (až na hlavy zadních cestujících). Zážehová šestnáctistovka potěší nízkou spotřebou, její pružnost je však podprůměrná i v měřítkách atmosférických motorů.
