Škoda Octavia Combi GreenLine: Tenká zelená linie
Fotogalerie
17 fotografií
Nová Škoda Octavia Combi GreenLine přijíždí se slibem neuvěřitelné spotřeby. My jsme s ní tedy vyrazili na téměř 600 km dlouhý okruh, abychom její apetit ověřili v praxi.
(více v čísle 8/14)Nejúspornější octavia všech dob se představila na loňském frankfurtském auto salonu a slibovala spotřebu pouhých 3,3 litru nafty na sto kilometrů. V aktuálním ceníku sice mladoboleslavská Škodovka uvádí dokonce jen 3,2 l/100 km – to představuje emise CO2 85 g/km, ale v technických údajích stále figuruje ofi ciální kombinovaný údaj 3,3 l. Řeknete si, že na tom jednom decilitru přece až tak nezáleží. Jenže u modelu sázejícího v prvé řadě na nízkou spotřebu a emise je tato číslice naprosto zásadní. A jak jsme se kdysi mohli přesvědčit i u jiných úsporných verzí běžných osobních vozů, hranice udávané spotřeby výrobcem je hodně vzdálená každodenní realitě.
Proto jsme si na novou Octavii GreenLine připravili poctivý testovací okruh Praha – Plzeň – Brno – Praha, na kterém se ukáže, s jakou reálnou spotřebou bychom měli počítat.
Něco k technice
Nová Škoda Octavia GreenLine má pod kapotou vznětovou šestnáctistovku s výkonem 81 kW, která se proti dosud používanému agregátu 1.6 TDI s výkonem 77 kW liší nejen konstrukčně, ale také spojením s šestirychlostní manuální převodovkou a systémem stop-start. To je asi nejvýznamnější změna, která se skrývá v útrobách vozu.
Na první pohled jsme si ale všimli výrazného zadního spoileru zlepšujícího aerodynamiku celé karoserie na hodnotu cx = 0,287 – u porovnatelné motorizace 1.6 TDI/77 kW uvádí automobilka odpor vzduchu cx = 0,301 – nebo označení GreenLine na masce chladiče a zadním víku. Na úspornější jízdě by se měl podílet také standardně dodávaný sportovní podvozek s tužšími tlumiči nebo pneumatiky 195/65 R15 s nízkým valivým odporem. Změna se však nijak neprojevila na rozměrech karoserie. Podle oficiálních technických údajů je GreenLine 1465 mm vysoký a světlá výška podvozku činí 140 mm – tedy stejně jako u běžné oktávky.
Uvnitř lze úspornou octavii rozpoznat pouze podle nápisu GreenLine na řadicí páce nebo tlačítka vypínání systému stop-start. V rámci snižování hmotnosti – úsporné provedení je proti běžnému o 47 kg lehčí – nemůže být sedadlo spolujezdce výškově stavitelné, v kufru chybí rezerva a obejít se musíte i bez dvojité podlahy.
První štace po dálnici
Když jsme se s Octavií GreenLine dostatečně seznámili, dotankovali jsme ji na čerpací stanici OMV na pražské Radlické po hrdlo, vynulovali palubní počítač a vyrazili. Po pár kilometrech v metropoli jsme zamířili na dálnici D5 směr Plzeň a nasadili 130 km/h.
Při této rychlosti si začínáme uvědomovat, jak jsou jednotlivé převody dlouhé. Na šestku totiž motor točí pouhých 2100 otáček. Je to akorát nejen pro pohodovou jízdu, protože agregát téměř neslyšíme, ale při případném zrychlení můžeme využít i maximální točivý moment 250 N.m. Ten je podle výrobce k dispozici od 1500 otáček.
Cesta utíká příjemně a sportovnější podvozek na pěkném asfaltu funguje i se zadní vlečenou nápravou výborně. Zarazilo nás, že při jízdě po rovině se u aktuální spotřeby jen výjimečně objevila hodnota nižší než pět litrů. Možná za to může lehký protivítr, který na některých mostech odhalují větrné rukávy. Spíš si ale myslíme, že se negativně projevuje značný valivý odpor zimních pneumatik Continental s rozměry 225/45 R17. Jinak nám ale cesta utíká příjemně, a tak nějak zapomínáme odbočit na Písek. Nezbývá než pokračovat k dalšímu sjezdu na okruhu a otočit se. I proto nám po sjezdu na Písek palubní počítač ukazuje ujetou vzdálenost 99 km a průměrnou spotřebu 5,1 l/100 km.
Míříme do jižních Čech
Nyní nás čekají silnice druhé i třetí třídy, přes Nepomuk a Blatnou míříme do Písku – už si raději zapínáme navigaci. Snažíme se dodržovat rychlost kolem devadesátky a v obci si samozřejmě hlídáme předepsanou padesátku. Rozmanitá krajina nám připravila rovinky, ale i serpentiny s uzavřenými zatáčkami. Nechybějí ani pozvolná a prudká stoupání nebo dlouhé sjezdy. Jedeme podle zásad úsporné jízdy, takže předvídáme a zbytečně nebrzdíme. Občas však musíme zpomalit, protože v lesních úsecích se drží sníh a jízdu komplikují vyjeté koleje. Při devadesátce na šestku točí motor 1450 otáček, což po rovině stačí. Šipka pro ideální přeřazení z pětky na šestku se rozsvítí při 80 km/h, kdy na pětku agregát točí 1600 otáček. Po přeřazení na šestku klesnou na 1350 a motor s lehkým duněním pomalu zrychluje.
Je to však na hraně a do kopce musíme podřazovat, protože agregát pořádně zabírá až od hranice 1600 otáček. Když se táhneme do jednoho ze stoupání za nákladním vozem osmdesátkou, musíme dokonce podřadit na čtyřku – potom spotřeba stoupá. Úsek mezi Plzní a Pískem zvládáme v průměru za 4,6 l/100 km.
Směr Vrchovina
Ve stejném duchu pokračuje zbytek cesty jižními Čechami. Pěkné silnice se střídají s rozbitými a na nich se projevuje sportovní podvozek většími rázy – někdy si myslíme, že z nás greenline chce vyklepat duši. Musíme však podotknout, že některé části silnic jsou v dezolátním stavu. Na nich by měla problémy i terénní auta. Během průjezdů městem tak trochu bojujeme se zpřevodováním. Při dodržování padesátky motor na čtyřku točí 1250 otáček. Stačí, když nás někdo zpomalí na 45 km/h, a musíme podřazovat. Také pokud míjíme ceduli označující konec obce a potřebujeme zrychlit, musíme podřadit na trojku, protože se motoru do otáček moc nechce. Na čtyřku by byla ideální rychlost 60 km/h, jenže to už zavání pokutou za rychlou jízdu. A projíždět celou obec na trojku nám také nepřipadá ekonomické, protože agregát točí 1600. Spokojeni jsme naopak se systémem stop-start. Ten pracuje rychle a téměř neznatelně. Ale to už vjíždíme na překrásné historické náměstí Telče. Z Písku jsme cestovali v průměru za 4,5 l/100 km a celková spotřeba od startu klesla na 4,7 l/100 km.
Kolečko dokončeno
Poslední dva úseky si už s Octavií GreenLine docela rozumíme. Snažíme se udržovat otáčky mezi 1400 až 1600, což považujeme pro úspornou jízdu za důležité. U Třebíče se dostáváme na nejvyšší místo naší cesty, ležící 673 m nad mořem, a do Brna je to hodně z kopce. I proto úsek z Telče zvládáme se spotřebou 4,2 l/100 km. Poslední etapa vede po dálnici D1 zpět do Prahy. Rovněž zde se ukazuje, že tvrdší sportovní podvozek si příliš nerozumí s rozbitou vozovkou, hlavně při vysokých rychlostech. Ale rychlostí 130 km/h v kvalitnějším, levém pruhu stále jet nemůžeme.
Konečně v cíli. Po 592 km, z nichž půlka vedla po dálnicích, a téměř osmi hodinách jízdy zastavujeme u čerpací stanice na křižovatce pražských ulic Českomoravské a Sokolovské. Palubní počítač ukazuje za celou dobu testu průměrnou spotřebu 4,7 l/100 km. Pro ověření dotankujeme nádrž opět po samé hrdlo a do oktávky natlačíme 27,9 litru nafty, což odpovídá údajům palubního počítače.
Teorie vs. realita
Jak se ukázalo, laboratorní testy, při nichž technici Škodovky naměřili Octavii GreenLine emise CO2 87 g/km a následně vypočítali průměrnou kombinovanou spotřebu 3,3 l/100 km, nejsou příliš reálné. Nepočítají totiž s běžnými provozními situacemi. Přesto můžeme po testu potvrdit, že by se Octavií Green Line dalo jezdit přibližně za čtyři litry, což by bylo úžasné. Na naší vyšší spotřebě se totiž negativně podepsalo několik faktorů. Prvním byla syrovost celého vozu, protože měl na začátku testu najeto pouhých 1500 km. Daň si vybraly i široké zimní pneumatiky s rozměry 225/45 R17 a nezanedbatelnou roli sehrála také velmi bohatá výbava a spousta příplatkových prvků. Vždyť hlavně kvůli ní se provozní hmotnost Octavie Combi GreenLine zvýšila z udávaných 1280 kg na námi naměřených 1435 kg, a to jsme ještě vezli stokilového fotografa.
CENA A VÝBAVA
Nechci úsporu zadarmo
Při porovnání ceny Škody Octavia GreenLine s konkurencí jsme nepostupovali podle zaběhnutých pořádků. Nejlevnějším plánovitě úsporným kombíkem nižší střední třídy na českém trhu je v současnosti sice Peugeot 308 SW 1.6 e-HDI v základní výbavě Access, nás však spíš zajímalo, jak si GreenLine za 532 900 Kč povede proti běžné Octavii Combi s motorem 1.6 TDI/ 77 kW. Škodovka si ji v provedení Active cení na 454 900 Kč, což proti úspornému provedení GreenLine znamená úsporu nezanedbatelných 78 000 Kč. A to je docela dost. Jenže provedení Active nemá ve standardu klimatizaci ani dálkové ovládání centrálního zamykání, takže nesplňuje naše požadavky na prvky v dané třídě. Proto jsme sáhli po provedení Ambition, z kterého vlastně GreenLine vychází. Rozdíl mezi oběma vozy pak představuje ucházejících 18 000 Kč. Za tuto částku dostanete u GreenLine nejen silnější a modernější turbodiesel nebo šestistupňovou převodovku, ale také snížený podvozek, systém stop-start, mlhovky s přisvěcováním do zatáček nebo pěkný spoiler nad zadním oknem. Na druhou stranu se GreenLine snaží uspořit hmotnost, takže si u něj nelze připlatit například za výškově stavitelné sedadlo spolujezdce, rezervní kolo ani mezipodlahu v kufru. Příplatek za provedení GreenLine nám v rámci ceníku Octavie Combi přijde adekvátní, my bychom si tedy určitě připlatili. Jenže to jsme se neměli dívat na stránky Volkswagenu. Golf Variant BlueMotion se stejnou technikou a spotřebou jako u úsporné octavie stojí pouze 503 900 Kč, což je o 29 000 Kč méně než GreenLine. Navíc vychází z provedení Comfortline, takže zákazník dostane litá kola, dvouzónovou klimatizaci, pětipalcový barevný dotykový displej, střešní nosiče, malý kožený paket, kontrolu tlaku v pneumatikách nebo elektronickou parkovací brzdu. Tomu Octavia GreenLine nemůže konkurovat.
