Škoda Superb III: Jako nikdy
Ještě nikdy nebyl novodobý superb tak atraktivní. Jako jedni z mála jsme se o tom mohli exkluzivně přesvědčit!
(více v čísle 9/15)To by nebyl Svět motorů, aby u nové škodovky nepřinesl něco navíc. Kromě oficiálních fotografi í se tak můžeme pochlubit vlastními, ze strahovského ateliéru. V útrobách bývalého spartakiádního stadionu jsme se navíc pohybovali v době, kdy byla podoba třetí generace největšího z mladoboleslavských modelů ještě střeženým tajemstvím! ¨
Napětí stoupá…
Strahovské tajnůstkaření jsme absolvovali už několikrát. Znovu tedy zvoníme u stejných skleněných dveří, předáváme mobilní telefony k zaslepení čoček a podepisujeme prohlášení mlčenlivosti. Tentokrát jsme ale zvědavější a napnutější než kdy jindy. Zatím jsme totiž pokaždé fotili škodovku, jejíž podobu jsme alespoň do jisté míry znali: třeba Combi. Praktičtější verzi jsme sice do strahovského setkání neviděli, liftbacků se ale po Česku už tehdy pohybovala hezká řádka. Obdobně pak v případě fabie – kombík pro nás novinkou byl, tvary hatchbacku jsme však už znali. Teď nás ale v podzemí čeká úplná novinka, jejíž design dosud naznačovaly jen skici a zamaskované prototypy (viz silvestrovské jízdní dojmy Jirky Baborského). S fotografem Pepou Dvořákem tak nervózně postáváme před posledními dveřmi, které nás od superbu třetí generace dělí. Čekáme na pokyn pracovníka ostrahy (i přes přesilu se s ním prát nehodláme), přeme se, do jaké míry a jestli vůbec se bude novinka podobat konceptu Vision C. Naši zasvěcenou diskusi rázně přetíná ochranka: „Chlapci, tak můžete!“
Je tady!
Do ateliéru spíš vskočíme, než vejdeme. A dole pod nájezdovou rampou, obklopena „nekonečným“ šedým pozadím a nasvícena jak filmová hvězda, stojí Škoda Superb třetí generace. Konečně bez maskování, v typické stříbrné metalíze. Rampu seběhneme a vstřebáváme první dojmy. Novinka se k nám nejdřív postavila zády, prohlížíme si tedy zadní partie liftbacku. Jak již čtenář Světa motorů dobře ví, výhradně liftbacku. Zdvojené otevírání víka zavazadlového prostoru druhou generaci nepřežilo, bylo příliš drahé. Sedanem pak superb být nemůže, tuhle roli zastává v rámci koncernu VW Passat.
Přiznáme se, že koncept Vision C vzadu moc nepoznáváme, superb nám přijde velmi konzervativní. Možná o něco víc, než jsme podle skic čekali. Všímáme si dělených svítilen, jejichž menší část supluje pro poslední škodovky typické kubistické zalomení kolem registrační značky. Ve své plechové podobě prý tento designový prvek zdaleka nevyvolával jen nadšené reakce, takto dovedně skrytý do tvaru zadních lamp působí určitě méně konfliktně.
Otevíráme páté dveře (samozřejmě elektricky, u liftbacku novinka, u druhé generace to zvládal pouze kombík) a nahlížíme do útrob zavazadlového prostoru. V Portugalsku jsme si vyzkoušeli i alternativní otevírání kufru, tedy mávání nohou pod nárazníkem, u Škodovky tomu říkají „virtuální pedál“. Strahovský model touto novinkou nedisponoval.
Obrovským základním objemem však ano. Škodovka udává 625 litrů, což představuje mezigenerační zlepšení o rovných třicet. Jelikož ale Mladoboleslavští do základu započítávají už tradičně prostor pro rezervní kolo (i v případě dvojkového liftbacku), opravdu využitelných zbude plus minus šest set litrů. Což lze jistě pořád považovat za vynikající výsledek.
Ještě jsme si vyzkoušeli sklápění zadních opěradel páčkami umístěnými za zadními podběhy. Zatáhli jsme i za madlo u hrany nárazníku, po jehož odjištění „vypadlo“ tažné zařízení, a pak jsme si už nechali superb otočit, abychom se mu mohli podívat do očí.
Dynamičtější
Přemístit takový 4,8 metru dlouhý liftback v prostoru ateliéru ale není jenom tak. Superb si musí nazout speciální návleky (jako v nemocnici) a po centimetrovém manévrování je nutné ještě srovnat kola – přece aby byly znáčky rovně. Zhruba po čtvrthodince stojí superb na svém místě, čelem k nám. A my musíme uznat, že zepředu je daleko působivější. Na fotkách velmi dynamické linie úplně nevyniknou, naživo však superb vypadá velmi sebevědomě, skoro až agresivně.
Za suverénním výrazem přídě hledejme hlavně rozměrnou masku chladiče s výrazným žebrováním. Velmi zajímavé jsou však také světlomety, které se sice proti Visionu C zklidnily, zalomení ve spodní části se však stará o nezaměnitelný pohled. Jsme přesvědčeni, že ve zpětném zrcátku bude škodovácká novinka vyhlížet honosněji než dost nenápadný passat. Rozhodně také nehrozí, že by si někdo nový superb spletl s předchůdcem. U passatu tápeme i my.
Zvláštní pozornost doporučujeme věnovat kapotě, s níž si tým Jozefa Kabaně vysloveně vyhrál. Linka vedle linky, směrem k blatníkům výrazné zalomení. Mimochodem hlavně přední jsou velmi svalnaté, jako by patřily sportovní, rozšířené verzi. Zkrátka nemůžeme se vynadívat! Opravdu, nový superb se velmi povedl. Ještě si s fotografem Pepou trochu poodstoupíme, abychom si udělali celkový obrázek. Silueta superbu je nesmírně dynamická! Podobně na nás působí třeba Volkswagen CC nebo jiná čtyřdveřová kupé. Kdysi bývaly takto přidřepnuté mnichovské sedany, než se z nich stali podivně zavalití obříci.
Jenom jsme zvědavi, jak se popere myčka s nesporně atraktivním, ovšem trochu komplikovaně zalomeným vybráním pod předními světlomety. Aby nám tam superb nezůstával špinavý!
Jako doma
Psali jsme to už několikrát – z Mladé Boleslavi nejprve prosakovaly zvěsti, že interiér Škody Superb třetí generace bude v rámci modelové řady podobně výlučný jako design karoserie. Unifikované tvary známé z octavie, rapidu a do značné míry i fabie se opakovat neměly.
Opakují se však prakticky do puntíku. Základní architekturu bychom s octavií prakticky ztotožnili, na první pohled přístrojovky obou škodovek těžko rozeznat.
Až na druhý třetí byste mohli zaregistrovat ozdobné lišty vyhrazené pouze superbu nebo jeho středový panel s trochu vystouplejším displejem. Výraznější hrany jsou však rozpoznatelné až při osobním setkání, na fotkách jako by displej s okolím lícoval.
Po usednutí do superbu jsme také po chvilce začínali vnímat jeho mohutnější rozměry. Nejenže je všude kolem logicky více místa, ale i samotná přístrojová deska nebo výplně dveří a loketní opěrka proti octavii minimálně o číslo vyrostly.
A vzadu, to byla tradiční superbovská paráda a volnost! Rozvor prodloužený až na 2841 mm (ještě o 38 mm více než u první, jezevčíkovité generace) je výmluvný sám o sobě, fotografie 180 cm vysokého redaktora na zadním sedadle pak předpoklady dané rozměry jen potvrzuje. Před koleny nějakých pětadvacet čísel, na rozdíl od octavie dostatečně podepřená stehna, navzdory svažující se střeše dost místa i pro hlavu. Není si na co stěžovat!
Na zadních sedačkách jsme si vyzkoušeli také krátkodobý pobyt ve třech, tzv. superbovskou trojku. Jak patrno z fotografického doprovodu, trojice cestujících (pravda, o něco méně rozložitých postav než nedávná posádka Fabie Combi z expedice na Ještěd) se vejde s naprostým přehledem.
Další program
Jízdy se zamaskovanými prototypy Superbu III máme již za sebou (viz samostatný materiál na straně 8), ve strahovském ateliéru jsme absolvovali exkluzivní fotosekci novinky a minulý týden jsme se zúčastnili slavnostní světové premiéry v pražském Karlíně (viz výše).
Co bude následovat? Ještě letos by to mělo být provedení kombi, už v čísle 11 však přineseme reportáž ze ženevského autosalonu, kde bychom se měli dozvědět ceny liftbacku. Na konci dubna se pak můžete těšit na jízdní dojmy se sériovými verzemi a nejspíše v průběhu června na první český test! Čeká nás jaro a léto ve znamení Škody Superb!