Peugeot 308 GTi: Láska i nenávist
Peugeot 308 GTi nás rozpoltil. Jako sporťák funguje famózně, při běžném používání ale dráždí hromadou drobností.
(více v čísle 9/17)Od časů legendárního Peugeotu 205 GTi uteklo hodně vody a žádný další vzteklý lev na jeho slávu nenavázal. Pokouší se o to nové 308 GTi, které jde na věc docela chytře. Výkonem 200 kW míří do mezery na trhu. Konkurenční předokolky jsou povětšinou slabší, silnější čtyřkolky zase drahé a ne každého lákají (Subaru STI, Focus RS, Golf R). Peugeot přizval na pomoc své závodní oddělení a uvařil pěkně pálivý pokrm. Základ menu tvoří nejvýkonější benzinová šestnáctistovka na trhu, manuální řazení a poctivý samosvorný diferenciál na přední nápravě. To si necháme líbit…
Kromě klasických okresek jsme s 308 GTi absolvovali kurz sportovní jízdy s Tomášem Engem na mosteckém okruhu a troufáme si tvrdit, že lépe jsme se s šarmantním Francouzem seznámit nemohli. Je to docela komplikovaná osobnost. Začneme tím, co nesouvisí s ostrou jízdou, ale budete to řešit den co den cestou do práce, do školky a po nákupech. Revoluční kokpit s malým volantem u kolen a vytrčenými budíky je otázkou vkusu, nám nevyhovuje. Přes volant nevidíme část budíků a cítíme se nepřirozeně. Otáčkoměr s ručičkou běžící zprava doleva je nám proti srsti, nejrůznější výstražné zvuky zní jako psychické týrání, dozadu se špatně nastupuje a multimediální systém snad nemůže být komplikovanější. Přes displej se složitě nastavuje i teplota klimatizace, názvy položek jsou zavádějící, ani po týdnu jsme nedokázali vypnout hlasové pokyny navigace. Uff!
A pak tu máme poctivou mechaniku, která dělá auto autem. To je panečku jiná káva. Podvozek je výborný. Sportovně tuhý, ale současně dost poddajný, na hladkém asfaltu snad až dokonalý. Na rozbité silnici ale bohužel zadní kola odskakují, což vás v rychlém tempu rozhodí. Šestnáctistovka nezabírá odspodu tak razantně jako dvoulitry, nicméně kolem čtyř tisíc má neskutečný náboj, a i když dál už není sranda taková, kolem šestitisícové hranice se ještě trochu předvede. Zkrátka charakter motoru není tak plochý, jak jsme u turba zvyklí, a je s ním zábava. Navíc má sympaticky jadrný zvuk a parádní spotřebu. Bez přemáhání jsme jezdili za skvělých 7,5 l, po okruhu kolem dvaceti. Řízení s malým volantem je dost strmé, citu v něm není moc, ale auto s ním jde i tak hezky přesně vodit. V zatáčkách skvěle funguje přední samosvorný diferenciál Torsen. Po nedotáčivosti ani stopy, jen cítíte, jak točivý moment teče na zatížené vnější kolo a to vás vytahuje z oblouku. I Tomáš Enge na technickém okruhu zářil nadšením a volal: „To mě baví! A brzdy jsou prostě fantastický!“
Když jsme 308 GTi vraceli, nebyli jsme si jisti, jestli se nám bude stýskat. Stýská. Vymazlená mechanika zvítězila. Otázkou zůstává, jestli bychom 800 000 korun radši neposlali na účet Volkswagenu, když Golf GTI nejezdí o tolik hůř a ničím nás nerozčiluje…
Spotřeba během testu 7,5 l/100 km