Kia Stinger 2.2 CRDi GT-Line: Vlastně normální auto
Fotogalerie
10 fotografií
Také vnímáte Kiu Stinger jako zajímavý úlet, který byste si nikdy nekoupili? A co když vám řekneme, že ji dělají i s dieselem, čtyřkolkou a že do kufru hodíte třeba horské kolo?
(více v čísle 13/18)Je to dnes taková móda, že auta vypadají sportovněji, než jaká ve skutečnosti jsou. Do jisté míry úrovně to zákazníky přitahuje. Po jejím překročení však už spíš odpuzuje – a „přestylované“ auto si odmítají koupit. U Kie Stinger se k tomu přičítají i hojně medializované a značně „nadnormální“ parametry vrcholné verze s dvakrát přeplňovaným šestiválcem 3.3 T-GDI (272 kW, 510 Nm, 0-100 km/h za 4,9 s, standardně pohon všech kol).
Obyčejné verze
V ceníku jsou však i obyčejnější varianty. Kromě stále trochu bonvivánského dvoulitrového turba s 188 kW a pohonem zadních kol i tak lidový pohon jako dieselový čtyřválec 2.2 CRDi s 147 kW. Standardně je to též zadokolka, ale za příplatek (50 000 Kč) čtyřkolka. Právě takovou verzi jsme otestovali.
Sedí se sice níž, ale v rozměrných a pohodlných křeslech. Tlumiče jsou plně mechanické (elektronické nelze mít ani za příplatek jako u superbů a passatů, ale jen s celou vrcholnou verzí 3.3 T-GDI), ale výborně naladěné a velmi kvalitní. Auto se na nich měkce nese přes nerovnosti, aniž by pak při rychlé jízdě po hrbolaté vozovce poskakovalo. Jen odzadu to občas zalupe a zaduní jako třeba ve Škodě Superb. Stejně jako ona je totiž i stinger liftback. Tuhost jeho karoserie tak nezvyšuje příčka za zadními sedadly ani vlepené sklo a logicky je s ní na štíru.
Jezdí vlastně umírněně
Přilnavost v zatáčkách není nic extrémního. Obě „obyčejné verze“ totiž mají kola široká jen 225 mm, a když jsou navíc zimní, 1 G bočního zrychlení věru nevykouzlí. Když jste v zatáčce přesto pomalí a chcete si přidat, nepočítejte s žádným inteligentním „torque vectoringem“, tedy aktivním brzděním vnitřních kol, aby táhla vnější. Naopak odlehčená vnitřní se vám klidně (v režimu Sport+ s vypnutou stabilizací) protočí. Samosvorný diferenciál mají jen zadokolky. Ale vůbec nechceme napsat, že jízdní vlastnosti jsou špatné. Jen nejsou výsostně sportovní. Většina lidí ocení, jak se auto s perfektně rozloženými hmotami (motor podélně za nápravou) houpe nahoru a dolů, a jak přesně se vodí v zatáčkách a bez odporu do nich najíždí. Prostě dokud neděláte vyložené alotrie, jezdí stinger jako BMW.
Jednoduchý, ale silný motor
A co ten diesel pod kapotou? Je to jednoduchá strojovna, v dnešním přetechnizovaném světě jedna z nejprostších. Na volnoběh je docela cítit i slyšet, za jízdy už ne. Má docela prodlevu reakce (než nafoukne velký mezichladič v přídi), ale automat ji rozmělní tak, že řidiče většinou neotravuje. Při 130 km/h na osmičku točí 2000 otáček, na 3000 jedete dvoustovkou. V tomto pásmu je to slušný silák. Jeho krájení vzduchu bez námahy bychom se opět nestyděli přirovnat k vozům BMW.
Spotřeba během testu 7,9 l/100 km
Proč tak žere a kdy toho nechá
Nevýhodou Kie Stinger 2.2 CRDi je spotřeba paliva. V testu jsme naměřili 7,9 l/100 km. Škoda Superb by při stejném jízdním režimu brala zhruba o litr méně, Mercedes-Benz E 220d 4Matic by byl úspornější i o dva. Oba zmíněné vozy totiž již mají AdBlue, které jejich dieselům umožňuje pracovat účinněji a vzniklé oxidy dusíku efektivně a bez dalších nároků na palivo zlikvidovat katalyzátorem SCR ve výfuku. Kia Stinger již také AdBlue a s ním i homologaci dle nové normy Euro 6d-Temp mít může. Ale zatím jen pro britský trh, kde jsou taková auta daňově zvýhodněna. Do Česka dorazí stingery s novou homologací na přelomu května a června. Místo na další hrdlo pod víčkem palivové nádrže už je.
