Ford Ranger 3.2 TDCi AT Wildtrak: Loučí se v novém
Po mnoha dalších poctivě objemných motorech dává sbohem i pětiválec ve Fordu Ranger. V decentně omlazeném pick-upu dožije jen podzimu, tak jsme se ještě museli rozloučit.
(více v čísle 32/19)I na užitkové automobily dopadá nutnost zmenšovat motory a mačkat z nich výkon pod vyšším tlakem. Toyota a Mitsubishi operují s objemem 2,4 litru, Volkswagen Amarok to zkusil rovnou s dvoulitrem a dvěma turbodmychadly, aby se po jistých nesnázích s oxidy dusíku z nouze vyšvihl k rozmařilé jízdě králů – jemnému šestiválci 3.0 TDI z Audi A6. Příští generace amaroku už bude společná s Fordem Ranger, což znamená dvoulitrové biturbo coby motorový vrchol. Modrý ovál už takovou jednotku představil a my jsme ji nedávno otestovali v limitovaném Rangeru Raptor, kde nám ovšem vedle zběsilého zevnějšku připadala poněkud mdlá. Obyčejný ranger prošel decentní modernizací. Jiná je maska, nárazník a pár drobností v interiéru.
I v omlazeném kabátě ještě pořídíte dožívající pětiválec 3.2 TDCi, jehož dvanáctiletá kariéra se i v užitkových verzích za pár týdnů uzavře. Jde rozhodně o nejjadrnější motor, jaký dnes můžete řídit s průkazem supiny B. Úderná, až neurvalá spontaneita, se kterou podává plnou sílu už ve chvíli, kdy se podíváte na pedál, je vzpomínkou na nejlepší časy dieselu. A právě tohle potřebuje parta montérů vysokého napětí ve strmých kopcích uprostřed rozbahněné Vysočiny. Ti také nejspíš rangeru prominou, že stejně hřmotný je i jeho zvuk a vibrace. Dvoulitrové biturbo je kultivovanější a k dispozici má hned deset rychlostí, ale jednu za druhou musí vytáčet úplně stejně, protože křivka momentu je špičatější a v reálném světě není čas čekat, než se soustava dmychadel pořádně nadechne. Takže vibrací je méně, ale řazení víc a rozdílu v hlučnosti si s trochou bigbítu z rádia ani nevšimnete.
Ekonomické otázky jsme tentokrát přenechali kolegům z australského serveru Carsales.com.au. Ti měli čas za obě varianty rangeru zapřáhnout dvounápravový 2,6tunový karavan a vyrazit do kopců kolem Melbourne. Skončili se spotřebou 18,2 vs. 18,9 litru ve prospěch čtyřválce, který si ovšem ušetřených pár korun vezme zpátky na destičkách a kotoučích, protože souprava se z kopce nedokázala ubrzdit motorem. Zájemcům o staré jednoduché železo pětiválec rozhodně doporučujeme. V ceníku novinky stále figuruje, ale dlouho bychom koupi neodkládali, v Bruselu už stříhají metr.
Spotřeba během testu 11,4 l/100 km
Základní údaje výrobce
MOTOR A PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ Řadový vznětový pětiválec, uložený vpředu podélně. Rozvod DOHC, 4 ventily na válec. Zdvihový objem 3196 cm3 . Výkon 147 kW při 3000 min-1, točivý moment 470 Nm při 1500-2750 min-1. Planetová převodovka s měničem, 6°. Pohon všech kol s rozdělovací a redukční převodovkou. Nejvyšší rychlost 175 km/h. Zrychlení z 0 na 100 km/h 10,6 s. Spotřeba město/mimo město 11,4/7,3 l/100 km. Kombinovaná spotřeba 8,8 l/100 km