Lidé se zajímavými vozidly: Začalo to nevinně...
Splněný sen, pak auto na díly, neodolatelná nabídka a po pár letech se Jaroslav Rejka stěhoval na venkov, aby měl sedmdesát jaguarů kam dát. Fanatik v nejlepším slova smyslu.
(více v čísle 48/13)Jaguary sbírá, opravuje, renovuje, a dokonce s nimi i závodí. Od příchodu osmiválce v roce 1998 už Jaroslava Rejku britské vozy moc neoslovují, ale starší klasické modely, hlavně s dvanáctiválcem, zná do posledního šroubku.
Jak hluboko do srdce se mu šelma z Coventry zaryla, nám bylo jasné, sotva jsme překročili práh jeho království – dřevěná socha skákající kočky, cedule „Jaguar parking only“ a ve sbírce artefaktů dokonce cihly z původní továrny. „U její demolice jsem nemohl chybět. Vždyť se tam zrodily nejlepší modely,“ vzpomíná Jaroslav téměř se slzou v oku.
Když otevře vrata první stodoly, jen zalapáme po dechu. Auto na autě, vraky, bouračky, zachovalé kusy i opravdoví krasavci. Nevídaná všehochuť, která může vypadat jako změť šrotu, ve skutečnosti má ale majitel přehled o každém šroubu.
Kolik aut tu máte?
Před lety se mě někdo takhle zeptal a já začal poprvé počítat. Dospěl jsem k číslu 72 a zhrozil se. Dneska jsem tak na padesáti kusech. Kdybyste věděli, kolikrát já už si zakázal něco dalšího kupovat. Ale pak narazím na zajímavou nabídku a musím!
A to všechno vidíme tady?
Kdepak. Něco stojí na dvoře, stodola naproti je plná pojízdných aut a v sýpce bych našel desítky motorů. Nejčastěji dvanáctiválců.
Kde se to ve vás vzalo? To máte jednoduché. Odjakživa jsem obdivoval krásný sedan XJ6 a po revoluci na něj najednou finančně dosáhl. Dovozce neexistoval, servis také ne, nikdo to neuměl opravit. Nezbylo než si pořídit příručky, pro díly jezdit do Německa a naučit se vše sám. Nejlevnější cesta k součástkám vedla přes rezervní auto. Sehnal jsem ho, jenže bylo tak hezké, že mi ho bylo líto. Tak jsem pořídil třetí a složil z nich dva pěkné kusy. Pak mě napadlo udělat kompletní sbírku a skoro se mi to povedlo. Měl jsem XK120, XK140, MK2, MK9 – druhý vyrobený kus vystavený na autosalonu v New Yorku. Musel jsem se kvůli autům odstěhovat z Prahy na statek za město. Z té sbírky jsem nakonec většinu prodal a soustředil se na kupé XJS, do kterého jsem se jednoduše zamiloval.
Na dílně nás zaujaly krásné kusy v průběhu renovace. Od sbírání jste tedy pokročil.
Tím, že jsem získal zkušenosti a mám spoustu dílů takříkajíc skladem, začali se na mě obracet ostatní majitelé jaguarů. Pomáhal jsem s opravami, až přišly první nabídky na kompletní renovace. Když si to zákazník přeje, umím do starších modelů citlivě zakomponovat prvky z novějších typů, takže může svůj veterán používat ke každodennímu jezdění. V extrémním případě můžete mít v karoserii E-Type kompresorový motor z XJR, klimatizaci, audio nebo řízení a brzdy z XJS. Ale dávám auta i do zcela původního stavu.
Jak je to s poruchovostí?
Jaguary nemají nejlepší pověst. Nedám na ně dopustit. Za problémy hledejte zanedbaný servis. Když jaguaru dopřejete pravidelnou a preventivní údržbu, je to nesmrtelná technika. Já se svým starým XJ12 jezdím v létě v zimě, tahám za ním vlek se závoďákem a bez problémů už mám najeto k devadesáti tisícům.
Láká vás ještě nějaký model?
Úpravce Lynx stavěl dvoudveřové kombi od XJS. To bych si chtěl pořídit a udělat z něj závodní pohřebák. Jednou bych rád postavil repliku prototypu XJR9, který v roce 1988 vyhrál 24 hodin Le Mans.