Lidé se zajímavými vozidly: Třicet let v garáži plechy ochránilo
Fotogalerie
9 fotografií
Nebývá zvykem pořídit si v devatenácti letech veterána. Lukáš Jevický to kdysi udělal. Po letech práce má dnes parádní embéčko v originálním stavu s ještě originálnějším příběhem.
(více v čísle 50/13)Když se v roce Lukáš Jevický 2001 rozhodoval, jaké si pořídí auto, neváhal ani minutku. Jako malý se vozil na zadní sedačce dědečkovy Škody 1000 MB, a tak byla volba jasná. Dokonce se mu podařilo sehnat nebývale zachovalý kousek po lékaři z Litoměřic, který v něm jezdil pouze v létě na dovolenou. „Jenže po čase zjistil, že je na autě práce až nad hlavu,“ směje se Lukášův tatínek, bez jehož pomoci by dnes veterán takhle nevypadal. Devítiletá renovace skončila teprve loni a byla nesmírně pečlivá. Na voze nenajdete jediný moderní šroub, který tam nepatří – třeba křížový na místě, kde má být originál s půlkulatou hlavou. Jako problém se to ukázalo u přichycení blatníků, které se už nedaly sehnat. Nakonec se to podařilo až na veteránské burze.
Při shánění dílů nebyla nouze o zajímavé okamžiky. To když narazili na vůz, jenž stál s pouhými 174 kilometry v garáži v Táboře. Jenže už třicet let! Původní majitel totiž škodovku v roce 1969 (stejný ročník vozu má i Lukáš) koupil jako nový dceři k osmnáctinám. Jenže ta si neudělala řidičák snad dodnes. Když zemřel a dědicové si vzpomněli na auto v garáži, nastal problém, jak ho odtamtud vysvobodit. Před ní totiž vyrostl strom a jímka. Kupec se našel brzy, jenže mu zakázali strom skácet. „Auto museli odstrojit a uvnitř rozřezat. Díky tomu jsem koupil plný vozík prakticky nových dílů, protože by byla velká práce auto zase složit,“ vzpomíná Lukáš. Vzhledem ke shodnému ročníku i odstínu karoserie dokonce uvažoval o tom, že díly přestrojí na svůj vůz bez lakování. Nakonec je ale nalakoval, stejně jako zbytek auta. A tak je dnes jeho škodovka unikátem, protože má karoserii složenou z prakticky nových, ale původních dílů. Obě kapoty, blatníky, dveře i diagonální pneumatiky pocházejí z tohoto auta. Stejně jako originální tabulka CS a nápis „V záběhu“ se znakem Mototechny, který Lukáš vozí nalepený na zadním skle. Zbytek dílů putoval ke kamarádovi z Brna, který si postavil identické auto. „Když jsme spolu vyjeli, lidé se otáčeli za dvěma totožnými šedivými škodovkami,“ směje se Lukáš. Vozem najezdí pár stovek kilometrů ročně. Hlídá ho jako oko v hlavě, vždyť se na něm s otcem pořádně nadřeli.
