Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

Herec Pavel Batěk: Přednost má klasika

Herec Pavel Batěk

Fotogalerie

10 fotografií

Pavel Batěk začínal v prodejně automobilů a později dělal dispečera dopravy. Teď je známým hercem, ale vřelý vztah k motorismu mu zůstal.

(více v čísle 7/16)

Jsou rozhovory, které díky vodopádu slov zpovídaného uběhnou rychle. Povídání s členem činohry Národního divadla však trvalo dlouho. Host vyslovoval myšlenky jasně a dával si dost záležet na jejich precizní formulaci.

Tři auta v životě

Vzpomenete si na motoristické začátky? Občas mě děda vzal do auta a půjčoval mi ho na polních cestách. Řidičák jsem si udělal hned v osmnácti a v té době také začal řídit.

Myslíte vlastní automobil?

Na ten ještě nebylo. Začal jsem pracovat v plzeňské společnosti Mazda Aspekta. Mojí povinností bylo starat se o jinou část firmy, kde se prodávaly motocykly Yamaha a pláště Goodyear. Takže když bylo zapotřebí přivézt například pneumatiky, jel jsem pro ně do nedalekých Blovic do skladu služebním vozem.

Bavilo vás to?

Byla to zajímavá zkušenost. Ovšem po dvou a půl letech práce u Mazdy jsem nastoupil na další tři roky jako dispečer dopravy ve firmě Bohemia Sekt ve Starém Plzenci u Plzně.

Pak už jste se stal majitelem osobního vozu?

Ještě ne, protože jsem odešel ze zaměstnání a začal studovat DAMU v Praze. K tomu auto nebylo třeba, městská doprava mi připadala rychlejší a ekonomičtější. První auto přišlo až po vysoké škole.

Herec Pavel Batěk
Herec Pavel Batěk
Autor: Jiří Pekárek a archiv

Copak to bylo?

Tatínkův starý dvoulitrový Opel Omega s benzinovým motorem. Ten nahradilo BMW 525i Touring a teď mám sedmým rokem Volkswagen Passat Variant roku výroby 2005. Po motorové stránce výborné auto, nedám na něj dopustit.

Dáváte přednost manuální, nebo automatické převodovce?

Rozhodně klasické. U té samočinné mám pocit, že bych na dálnici usnul. Musím pořád slyšet práci motoru.

Preferujete technologické vymoženosti současných vozů?

Obdivuji, co všechno dokážou konstruktéři do auta dostat a jak to funguje. Na druhou stranu si říkám, že není nad to, zaparkovat do úzké mezery sám bez jakékoliv pomoci. A doba, kdy si člověk uměl na autě něco opravit, je bohužel pryč. Dnes se musí hned do servisů a ty vydělávají velké peníze.

Umíte si něco opravit?

Myslím, že bych to zvládl. Vstupuje však do mě určitá pohodlnost a nechávám to právě na servisech. Pokud bych se ovšem dostal do svízelné situace, asi bych si dokázal poradit.

Při šedesátce nedal trojku

Cestujete rád?

V létě rád vyrážím do ciziny autem sám nebo s menší skupinou lidí. Nemám rád organizované letecké zájezdy, vyhovuje mi svoboda a nezávislost vlastního pohybu.

A co v zimě?

Neřeším to. Rád jezdím a je mi jedno, jaké je roční období.

Pozorujete rozdíl v chování českých a zahraničních řidičů?

Kdekoliv za našimi hranicemi umějí řidiči uplatňovat pravidlo zipu, ale to asi neříkám nic nového. Samostatnou kapitolou je kvalita dálnic. Asi se moc nepletu, že je u nás opravují tak, aby se za pár let mohly dávat do pořádku znovu. A mohlo se tak utrácet více a více peněz. Ale to je téma, o kterém bychom mohli mluvit donekonečna.

Kolik kilometrů najezdíte ročně?

Bohužel na to nemám odhad. Snažím se omezovat jízdu po Praze a autem se pohybovat, jen pokud cestuji někam dál.

Nevadí vám sednout si na sedadlo spolujezdce?

Pokud si mohu vybírat, raději řídím sám. Velkou nervozitu ve mně vyvolávají přehnaně opatrní řidiči, to se pak ošívám. Mám dávnou vzpomínku na kamaráda, kterému jsem půjčil vlastní auto. Když ani při šedesátce nechtěl zařadit trojku, nebylo mi moc dobře.

Může se herec za volantem učit texty nebo si je opakovat?

Jedině snad opakovat, ale i to by mohlo být nebezpečné, pokud se do toho příliš zabere. Když o tom přemýšlím, opravdu je nejlepší soustředit se za volantem pouze na řízení.

To je i váš případ, že?

Přesně tak. Když jedu, maximálně poslouchám hudbu nebo mluvené slovo. A také kouřím. Jinak se věnuji tomu, co se děje na silnici.

Dívejte se do zrcátek

Co vás dokáže za volantem rozčílit?

Lidé, kteří se nevěnují řízení a současně se chovají tak, jako by byli na silnici sami. Mnohdy řeší vlastní problémy a podle mého názoru jsou častou příčinou dopravních kolon a také nehod. Také bych uvítal, pokud by řada šoférů používala zpětná zrcátka k tomu účelu, pro který byla v autech zavedena.

Nelákala vás nikdy jízda na motorce?

Obdivuji tyhle stroje, protože jsou opravdu krásné a vzbuzují respekt. Ale tím to pro mě končí.

Proč?

Mám vážnou obavu, že pokud bych se na nich naučil, jezdil bych asi hodně rychle. A to by nebylo v žádném případě bezpečné pro mé okolí ani pro mě samotného.

Měl jste za léta řízení vážnější nehodu?

Musím to z pověrčivosti zaklepat, zatím naštěstí nic dramatického. Vůbec první karambol se stal ve chvíli, kdy jsem poprvé v životě couval na parkovišti a začal po rozjetí hned točit volantem. Odnesl to odřený blatník. Také jsem se jednou na zasněžené a zledovatělé silnici dostal do ošklivých hodin. Naštěstí kolem mě v tu chvíli nikdo nebyl.

Jezdíte rychle?

Raději ne. Můj vůz je už poněkud starší. Takže riziko, že by se mohlo něco přihodit, u něj bývá vyšší než u mladších aut. Mírním to na nějakých 150 km/h.

Nejste tedy příznivcem adrenalinu?

Táta se mnou jako s malým klukem jezdil na mostecký okruh, ale moc si z toho nepamatuji. Dnes se občas podívám na závody, ale nevyhledávám to. Ani na obrazovce, ani v autě.

Jaký máte vztah k ženám za volantem?

Povětšinou kladný. Nemyslím si, že by byly horší než muži. Snažím se ovšem držet stranou řidiček ve velkých autech. Mám pocit, že u nich vzniká jistý pocit neohrozitelnosti – a to bývá nebezpečné.

Máte nějaké zážitky z natáčení?

Ve filmu Zejtra napořád, který měl premiéru v roce 2014, jsem se najezdil do sytosti. V jiným snímcích jsem řídil vůz s automatickou převodovkou. Bylo to hezké, ale zůstanu u té klasické.

Existuje nějaký váš motoristický sen?

Rád bych si pořídil nějaký starší jaguar nebo bentley. Ovšem jenom proto, že se mi líbí, jinak pro tuhle myšlenku nemám žádné pragmatické vysvětlení. Mám ale obavu, že bych s ním asi příliš nejezdil. Takže zůstane jen u toho snu.

Herec Pavel Batěk
Herec Pavel Batěk
Autor: Jiří Pekárek a archiv

Pavel Batěk

◗ Narozen: 3. ledna 1975

◗ Bydliště: Praha

◗ Povolání: herec (Národní divadlo)

◗ Divadelní hry: Řada ● Macbeth ● Donaha! ● Kráska z Leeane ● Kočka na kolejích ● Vojcek (vše Divadlo na Vinohradech) ● Origami (Ungelt) ● Balada pro banditu (Divadlo Antonína Dvořáka Příbram) ● Modrý pták (Národní divadlo) ◗ Výběr z fi lmografi e: Zejtra napořád (2014) ● Labyrint (TV seriál, 2014) ● Kulka pro Heydricha (TV fi lm 2013) ● Stín smrtihlava (TV fi lm, 2012) ● Kriminálka Anděl (TV seriál, 2008) ● Ordinace v růžové zahradě II ● 17 barev ticha (dokument o kapele The End of Colours 2013)

◗ Muzika: S bratrem Petrem má kapelu The End of Colours (revival The Doors) a mimoto projekt Salome (písně Karla Kryla v úpravě pro zpěv, harfu, klarinet a kytaru)

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
7 / 2016Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851