Dělníkem v automobilce na vlastní kůži: Jeden ze 750

Dělníkem v automobilce na vlastní kůži | Svět motorů

Šichta začíná v převlékárně. Bez pevných bot, montérek a dalších ochranných pomůcek do výroby nesmím. Brýle mě pak celý den štvou. | Jiří Pekárek

Před dalším školením si musím procvičit dlaně. Do každé vezmu dva golfové míčky a mám je překulovat k rozhýbání prstů. Mezitím mi třikrát spadnou. | Jiří Pekárek

A už to začíná. Patnáct gumových záslepek za třicet sekund? Zvládl jsem dvanáct, jedna mi potvora vytrvale padala na zem a pár dalších bylo nakřivo. | Jiří Pekárek

Na práci s pneumatickou utahovačkou jsem se těšil nejvíc. Za minutu jsem místo dvaceti šroubů utáhl sedmnáct. Solidní výsledek začátečníka, jen mi dva upadly. | Jiří Pekárek

Po předchozích disciplínách se zdá být cvakání konektorů do palubní desky jako „zívačka“. Jenže se nedržím pořadí a motám kabely. | Jiří Pekárek

Zacvaknout do sebe, dát podložku, dotáhnout matici. Brzdové hadičky jsem sice smontoval, ale život bych jim tedy v autě nesvěřil. | Jiří Pekárek

Musím ještě cvičit. V disciplíně nabírání šroubků jsem pohořel. Prý jsem ale nešikovný jen průměrně. | Jiří Pekárek

Konečně na věc. Do provozu sice nováčky nepouštějí, ale aspoň mohu nasadit čalounění… | Jiří Pekárek

… a dotáhnout hlavici řadicí páky. Jenom po mě práci musejí předělat zkušenější. | Jiří Pekárek

Jiří Sedlák, vedoucího tréninku pro sekci montáž | Jiří Pekárek