Na několik matadorů a desítky úplných nováčků, kteří se prokousali prázdninovými základními koly i ošidným rozstřelem, čekalo v úterý 24. září na polygonu v Mostě dramatické vyvrcholení soutěže o Nejlepšího českého řidiče. O tom, kdo získá novotou vonící Kiu cee´d do trvalého držení, nakonec rozhodlo při rovnosti bodů až dodatečné kritérium.

Ale to se stalo až v pozdním odpoledni v klání desítky finalistů. Předcházelo mu čtyřdílné semifinále, do něhož se postavil rekordní počet 56 soutěžících – nejvíce v dějinách.

SEMIFINÁLE 1: Parkování

„To jste se zbláznili, do takhle malého prostoru nejde zaparkovat,“ snaží se o rebelii hned první skupinka devatenácti soutěžících. Že to jde, dokazují už ti první. V improvizované garáži usedají do vozu, osahají si ho cestou na start a na „tři, dva, jedna“ vyrážejí. Jakmile stopky ukážou šedesát sekund, musí zůstat na místě. Rozhodují centimetry, zajímá nás vzdálenost středu zadního nárazníku s mantinelem a střed pravého zadního kola s obrubníkem. Se součtem pouhých čtrnácti centimetrů se v téhle disciplíně nacházejí Petr Puczok a Jan Dvořáček, obsazují tak 1. příčku. Do místa vyznačeného mantinely z polystyrenových desek couvají v předepsaném čase a bez jediného trestného bodu za dotyk obrubníku (+50 cm), zadního nárazníku (+100 cm) či překročení vymezeného parkovacího místa (+75 cm).

Tolik štěstí nemá řada dalších nadějných závodníků, kterým zhatí snahu o co nejpřesnější zaparkování kontakt se zadní stěnou. Některým borcům se to daří i vícekrát, „rekordmanovi“ dokonce čtyřikrát. Přítomné pány překvapuje svou dovedností Zuzana Vejražková, která bílý kombík umístí do garáže s výsledným součtem pouze 28 cm a bez jediného trestňáku.

SEMIFINÁLE 2: Jízda zručnosti

Zvládnout v nejkratším možném čase slalom a úhybný manévr na mokré ploše – to je cíl nejrychlejší z dopoledních disciplín. Což o to, závodníků se najde dost. Někteří však v kvapíku s volantem seberou i nějakou tu kuželku na dráze, což značí trestné sekundy a nejčastěji také konec nadějí na finále. Zručnost skvěle sedne jednomu z mála klanů v soutěži: časem 26,02 sekundy vítězí Luděk Dytrt starší a s 11. místem v parkování se pasuje do role velkého favorita. Další dvě disciplíny mu ale nevyjdou a nedostane se ani do finále. To Luděk Dytrt mladší přidá k času 26,71, který značí 5. příčku, další dobré výsledky a fi nále uhraje s přehledem.

SEMIFINÁLE 3: Vědomostní test

Patnáct otázek, tři možnosti odpovědí, ale jen jediná správná. Kvíz je podle nás nejlehčí v minulosti. Spousta účastníků sice nesouhlasí, jenže poté, co se dozvědí výsledky dvou žen v soutěži, sklapnou podrážky. Zdeňka Kumprechtová jede jako mašina a na prvních dvanácti otázkách suverénně kroužkuje správný řádek. Sekne se až na posledních třech, což značí 12. místo. Hned osmička totiž chybuje pouze dvakrát. Dlouho to vypadá, že dvě chyby budou stačit na vítězství, pak ale nastoupí poslední, zelená skupina a vytře všem zrak. Marek Prosický udělá jedinou chybičku a Zdeněk Vrba se Zuzanou Vejražkovou se nezmýlí dokonce ani jednou! Přitom se na kvízu nezdržují nijak dlouho.

Nejrychlejší je v tomto směru Tomáš Hejret – test odevzdá po pár desítkách sekund a pátrá: „Kde máte ten závodní trenažér?“ Úplný nováček si ve zbylém čase na volné zábavní disciplíně a simulátorech od Besipu pořádně zařádí, a tak mu ani nevadí šest chyb z testu, 40. příčka a konec nadějí.

SEMIFINÁLE 4: Měření rychlosti

Tentokrát je nutná hlavně zkušenost z provozu: v autě se zaslepeným tachometrem stačí ve dvou kolech projet dvakrát kolem radaru předepsanou rychlostí – nejprve třicítkou, podruhé padesátkou. Že její dosavadní výsledky nejsou náhodné, ukazuje Zuzana Vejražková: třicítku trefí přesně, padesátku o 6 km/h podstřelí, i tak se ale díky 9. místu může těšit nejen na skútr pro nejlepší ženu 11. ročníku, ale dál žije i její naděje na auto: postupuje do finále. „Řídím každý den, takže jsem se extra nepřipravovala. Myslím si, že je to všechno i o náhodě. Kia měla trochu tvrdší brzdy, musela jsem si zvyknout. Jezdím různými vozy, často i transitem, ivecem – je mi to jedno. Řidičák na kamion ale nemám,“ směje se v cíli poslední semifinálové disciplíny.

V měření rychlosti exceluje kvartet Ondřej Záleský, Miroslav Jonáš, Jaroslav Malík a Petr Olah – jednu rychlost trefí přesně, u druhé uletí o 1 km/h. Na postup to ale stačí jen prvním dvěma. Malíkovi uteče finále o jedinou příčku. Desítku totiž nakonec uhájí i ti, co mají z měření docela vítr. „U svého auta mám rychlosti v oku, ale tady to bylo úplně jiné. Zapracovala nervozita, snad finále vyjde. Na soutěž jsem se nijak nepřipravoval, každý den dojíždím do školy v Mladé Boleslavi – myslím si, že mám docela najezděno,“ nechává se sebevědomě slyšet devatenáctiletý Pavel Tulka, s odchylkou 9 km/h patnáctý. Jet o 1 km/h hůř, čekala by ho po semifinále cesta domů. Takhle se on a zbylých devět nejlepších těší na odpolední finále.

FINÁLE 1: Slalom na kopci

Na deset nejlepších čekají další tři disciplíny. Zároveň si přinášejí do konečného součtu jeden až deset bodů za umístění z dopoledne. Za velkým snem – Kiou cee´d – vyráží zhurta Petr Baxa. V dopoledním rovném slalomu byl třetí. Teď, když jsme finalistům přidali kluznou plochu po sešupu z kopce a ještě do táhlé zatáčky, s velkým náskokem vítězí. Druhý dopolední rychlík Josef Voráček totiž kazí a propadá se. „Chtěl jsem to před cílem nahnat, ale byl jsem moc rychlý. Abych zabrzdil s kuželkami přesně mezi nápravami, zahamtoval jsem auto ručkou a sklouzlo se mi,“ komentuje po jízdě svůj efektní dojezd, kde vráží mezi kuželky téměř bokem a jednu z nich odstřelí do dálky. Zato štěstí přeje Zdeňku Vrbovi, po semifinále pátému, který se nyní probíjí už na průběžné druhé místo.

FINÁLE 2: Zručnost pro pokročilé

Průběžné pořadí ale neznamená konečné, jak dokládá asi nejtěžší díl celého dne v Mostě, zvaný „Jízda zručnosti pro pokročilé“ – soutěžícími už loni přezdívaný „Kolečka“. Jde o jakýsi trenažér smyku, kde má cee´d GT při slalomu kontakt s vozovkou jen předními koly. Zadní jsou přimontována na dvě desky s malými kolečky. Auto létá na všechny strany. Nejenže se občas nevejde mezi kuželky, ale putuje i do trávy. V průběžném pořadí se kvůli tomu dějí věci: disciplínu ovládá Luděk Dytrt mladší v nedostižném čase 22,91 sekundy. Rázem je jen dva body od druhého s třetím – na bednu se díky kolečkům posouvají Jan Chvátal a Petr Puczok. Navíc stahují náskok Petra Baxy, kterému stopky po trestu za sraženou kuželku ukazují 45,56 s.

FINÁLE 3: Off -road

Suchá hlína, tráva, kaluže a na trati výmoly, ostré zlomy, náklony, klesání i stoupání – poslední disciplína odehrávající se v terénu je úplně jiná než předchozí dovádění na asfaltu. Mnozí si stěžují, že ani nevidí, co je před nimi. Navíc musí nastavit stopky v hlavě: vítězem totiž nebude nejrychlejší, ale ten, kdo ve dvou po sobě jdoucích jízdách dosáhne co nejpodobnějšího času.

Neuvěřitelně to zvládne Ondřej Záleský: rozdíl na zhruba minutu trvající trase má 0,06 sekundy! Není ale jediný s dokonalou časomírou v hlavě: Jan Chvátal zvládne jízdy v rozptylu 0,28 sekundy, končí druhý a hází rukavici dosud vedoucímu Petru Baxovi. Ten potřebuje skončit do pátého místa. Ale ouha! Miroslav Jonáš a Josef Voráček zvládají terén s výsledkem sekunda a půl a dosud pátá Zuzana Vejražková s hodnotou 1,73 s. Baxa musí jít níž. Pravidelný účastník prvních ročníků, po němž se ale posledních pět let slehla zem, těžkou situaci ustojí. Nejtěsnějším možným způsobem mu zůstane vedení v soutěži, které drží celý den. Se shodným součtem pořadí s Janem Chvátalem pro něj mluví dodatečné pravidlo, že při rovnosti rozhoduje lepší umístění: za kopec a semifinále má Baxa dvě 1. místa, zatímco Jan Chvátal za kolečka a off-road jen 2. příčky.

Ztracený syn se tedy vrací rovnou na zlatý stupínek a z Mostu odjíždí v nové Kie cee´d. Jan Chvátal přesto září radostí a hned ze stupňů vítězů nasedá na skútr pro stříbrného muže, stejně jako Josef Voráček pro třetího v pořadí. Před off-roadem medailoví Luděk Dytrt a Petr Puczok totiž končí v terénu na sedmé, respektive desáté pozici. Motorová cena jim tedy s nevelkým odstupem uniká. „Třeba to vyjde za rok,“ nevěší ale hlavy.

Výsledky finále

Výsledky semifinále