Hydrografika: Proč barvit? Tiskněte!

Když přistála v redakční poště pozvánka na ukázku pořád celkem nové a nepříliš rozšířené metody vylepšování vzhledu aut a motorek, hned jsme za ní vyrazili. O takzvané hydrografice už jsme totiž slyšeli. Jde o nanášení potisku na předměty ve vodní lázni (však se v angličtině nazývá Water transfer printing). Jednoduše si tak zkrášlíte třeba lité disky. Motiv je natištěn na speciální fólii, která se vznáší na hladině a následně se v teplé vodě rozpustí. Potiskovaný předmět se na hladinu položí a tím na něm ulpí potisk. Vtip je v tom, že výsledek vypadá stejně jako airbrush (psali jsme v čísle 32), s možností snadného opakování, a přitom stojí méně. Celou motorku takto zkrášlíte za nějakých 18 000 korun, samotnou nádrž za 5000 korun a kompletní renovace litého disku na auto vyjde od 2200 Kč. Vybírat přitom můžete z roztodivných vzorů. Takže se podle chuti může na litých kolech auta roztáčet třeba kočička Hello Kitty.

Měsíce učení

Už i v České republice najdete pár propagátorů hydrografiky. Masově se ale ještě nerozšířila – a není divu. Metoda dorazila teprve nedávno z Ameriky a na začátku stojí dost peněz do vybavení dílny: potřebujete nerezovou vanu, sušičku a lakovací box. Jen na vanu si připravte 240 000 Kč. Kromě toho se všechno učíte sami za pochodu metodou pokus-omyl. Stejně jako parta nadšenců z Vykáně. „Máme za sebou čtyři potištěné motorky a dvě auta, k tomu nespočet přileb, litých kol, zpětných zrcátek a dalších drobností. Jenže zatím to není tak známé a lidem se vždycky vybaví leda tak fólie na taxících. My ale žádnou fólii na auta nelepíme, je to potisk,“ ukazuje nám hned na úvod jednatel společnosti WTPart Petr Matura. Živí ho úplně něco jiného a do hydrografické dílny už investoval stovky tisíc. Pomáhá mu v tom Tomáš Kraus – šikovný kluk, který do té doby nikdy nic podobného nedělal, baví se hraním v kapele a vystudoval ekologii. Jenže od loňského podzimu se zavřel v improvizované laboratoři svého kamaráda Petra Matury a objevoval, co všechno a jak by se dalo potisknout. Na internetu strávil hodiny sledováním Youtube a diskusemi se zkušenějšími na zahraničních fórech. Kromě toho přes zimu zkoušeli jízdou na potištěných kolech, jestli motivy vydrží zostřený provoz bez poškození. A obstály.

Vědět jak

„Nejdůležitější je pochopitelně know-how, které si každý chrání. Žádná fólie totiž nefunguje na veškerém podkladě. Kromě toho jsme museli vymyslet, jak namáčet složitě tvarované předměty. Mimochodem všimněte si, že na videích na internetu nikdy není vidět úplně celý postup do detailu,“ mrká Tomáš trochu záhadně okem. Ukazuje přitom za sebou na věci, které už dokážou potisknout. Kromě palubních desek veteránů v motivu dřeva jsou pro něj rutinou motocyklové nádrže, automobilové ráfky nebo přilby na motorku. Zajímavě vypadá „dřevěná“ počítačová myš či karbonová zrcátka. Nedávno tady potiskovali modely autíček a motorový kryt do podoby karbonu. Tento vzhled je asi nejoblíbenější. Jako pikantnost uvádí zakázku, při níž potiskovali karbonové rámy jízdních kol zase motivem karbonu. Chutě zákazníků jsou holt roztodivné. Ve Vykáni dokonce pracují na vlastním designu fólií.

Jediným omezením je velikost potisko

vaného předmětu. Do speciální nerezové vany o rozměrech 2,5 x 1,0 m se totiž dají ponořovat jen ty do velikosti 2,0 x 0,5 metru. V praxi ale raději pracují s lépe manipulovatelnými věcmi ke zkrášlení.

Pokud si chcete hydrografiku vyzkoušet sami ve vaně, lze koupit na internetu domácí sady. Vyjdou už na 1700 korun. Naši průvodci ovšem upozorňují, že první pokus nejspíš dobře nedopadne. Chce to minimálně velkou dávku cviku a trpělivosti.