Honda CRF 1000 L Africa Twin DCT: Klidně až do Afriky
Fotogalerie
8 fotografií
Nejočekávanější motocyklovou novinkou letošního roku pro nás je Honda Africa Twin. Vždyť její stejnojmenný předchůdce byl legendární. Neudělá nástupce ostudu?
(více v čísle 17/16)Když začala Honda loni pouštět první zprávy o nové Africe Twin, stříhali jsme metr do odhalení. Už první fotky slibovaly hodně. Teď ji máme před sebou naživo a je prostě krásná. A nejen to. Zvuk z výfuku bychom nejraději zavíčkovali do konzerv a pouštěli si v zimě na povzbuzení. Hned vidíme první změnu proti předchůdci z 80. let – dva válce pod kapotou nesvírají véčko, ale stojí v řadě vedle sebe. Klika je přesazená o 270 stupňů, takže se umí pořádně zhurta rozohnit. Vibrace tlumí vyvažovací hřídel, což se může zdát jako luxus s ohledem na co nejnižší hmotnost, ale při konstantní jízdě po dálnici to oceníte. Brnění v sedle a řídítkách je decentní asi jako u současného bavorského boxeru. Inspiraci v motorsportu neprozrazují ani tak vyzdvihované čtyřventilové hlavy Unicam jako spíš dvojice zapalovacích svíček v každé z nich.
Jenže nač by byl stokoňový motor, kdyby ho podvozek předčil? Výhrady však nemáme ani tady. Kilogramy ocelového rámu sice mohou být na závadu v terénu, ale zase ho opraví každý svářeč (majitelé starších BMW s praskajícími hliníkovými nálitky na převodovkách tuší). A na dálnici je pevný jako skála. Testovali jsme stroj na silničních gumách a celkově byl tak skvěle vyladěn, že jsme ani ve značně nepovolených rychlostech nesledovali nestabilitu. Hodila se při tom perfektní ochrana proti větru. Ani jezdec s více než 180 cm se nemusel krčit za standardním štítkem, vítr před koleny zase rozráží minimalistická kapotáž.
Jenže jsme našli i trochu stínu. Zadní brzda by mohla mít rychlejší nástup. A především dvouspojkový automat DCT nás vůbec nenadchl. Zkušenosti s ním máme už z předchozího VFR 1200 a menších modelů Hondy, ale k enduru nám nesedí. Už proto, že se s ním pohotovostní hmotnost i kvůli standardně dodávanému ABS a třífázové kontrole trakce vyšplhala na 242 kg. Jenže motorka není totéž co auto a patří k ní třeba podřazování při brzdění, kde má člověk vždycky navrch. Stejně jako při manévrech v terénu, kde nám ručně dávkovaná spojka chyběla pro jemné rozjezdy. Po vyzkoušení všech zlepšováků typu speciálního módu G do terénu jsme se na další zdržování vykašlali a jezdili v základním nastavení s manuálním řazením ukazováčkem/palcem.
Africa pokroku neunikla a pro mnohé je to dobře. Nám se zamlouvá, že je i přes lehký výkonový defi cit proti konkurenci vyladěna skvěle jako celek, takže nám při vzpomínce zůstává úsměv na tváři. BMW GS to teď zas bude mít o něco těžší…
